Rusko v posledním půlroce podnikalo proti Česku širokou škálu hybridních operací. Jednalo se například o kybernetické útoky na české instituce. Za cíl má oslabit důvěru ve stát, v čemž mu pomáhá i dezinformační scéna. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku ministerstva vnitra.
Mezi bezpečnostní hrozby, které resort zmínil, byly kybernetické útoky na řadu institucí, v květnu se například ruští hackeři opakovaně pokoušeli napadnout systém Českých drah. Útokům se podařilo zabránit.
Stejně tak se před měsícem nepodařilo Kolumbijci údajně najatému anonymem z Ruska provést žhářský útok v pražském autobusovém depu na Proseku. Na Telegramu mu byla slíbena odměna ve výši tří tisíců dolarů, tedy zhruba 72 tisíců korun. Ačkoli polil tři autobusy a zapálil je, ohně si včas všimli pracovníci depa.
„Vyšetřovatelé pracují s verzí, že útok byl objednán ruskými bezpečnostními složkami. S podezřeními na sabotáže řízenými z Ruska pracují i bezpečnostní složky dalších evropských zemí. Bezpečnostní informační služba uvedla, že odhalila ruskou vlivovou síť provádějící operace na českém území. Vláda České republiky v reakci na toto odhalení přidala na tuzemský sankční seznam dvě fyzické a jednu právnickou osobu,“ uvádí zpráva.
Ruské bezpečnostní složky si je navíc podle ní vědomy, že tu mají základnu v antisystémovém hnutí, které je možné využít pro své působení. To jako největší hrozbu spatřuje i politolog a specialista na terorismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.
„Nejde jen o dezinformační scénu. Jde o subjekty, které směřují proti zájmům demokratického ústavního státu v České republice. Jsou to spíše jednotlivci či jednotlivá média. Mezi subjekty obtížné zařadit celou tu scénu, která chodí na demonstrace. Viditelně ale třeba působí takzvaní Čechoslováci, kteří neuznávají rozpad Československa a zároveň výrazně mají ruské narativy,“ podotkl Mareš.
Antisystémová hnutí nemají vizi
Prokremelské narativy zmiňuje i samotná zpráva, lidé v antisystémové scéně přebírají především negativní pohled na Ukrajinu a její občany. Mareš podotkl, že extrémisté naklonění Rusku působí ale především na sociálních sítích, kde šíří dezinformace i cíleně vybrané pravdivé informace, které mají za cíl narušit důvěru ve stát či schopnost Ukrajiny se bránit.
„Cílem kremelské propagandy je primárně oslabovat důvěru lidí ve stát a vyvolat v nich pocit, že Rusko je zdravou a progresivní alternativou,“ vysvětluje zpráva motivaci. To, že je Česko natolik oblíbeným cílem Ruska, je důsledek velké podpory Ukrajiny, třeba muniční iniciativou, ve které se vybralo 1,6 miliardy eur na stovky tisíc kusů dělostřelecké munice, která by měla pomoci vyrovnat palebnou převahu Rusů.
Ministerstvo ovšem uvádí, že antisystémová hnutí jsou roztříštěná, nemají vizi a chybí jim pevnější struktura či organizace. Hlavní vůdci, mezi které patří mimo jiné Pavel Zítko či Ladislav Vrabel, mají navíc krátkou životnost a jsou rychle nahrazováni jinými, když se okoukají.
„Je tam několik skupinek, které někdy jdou proti sobě, jindy se dokáží spojit. Důležité ale je, že stále vytváří podloubí nespokojenosti, které je udržováno. Pokud by se našel nějaký sjednotitel, tak by pak samozřejmě vytvářelo větší hrozbu, protože by dokázal scénu mobilizovat k nějakým razantnějším akcím. Pokud se podíváme na internetové diskuze, celá řada lidí volá po nějakých razantnějších akcí například proti vládě. Naštěstí jsou to ale spíše projevy na internetu a zatím nenašli odezvu v realitě,“ přiblížil Mareš.
Co se týče dalších extrémistických hnutí, podle zprávy se za poslední půlrok příliš neprojevovala. Anarchisté se zapojili do dílčích protestů, podporovali například Palestince v izraelsko-palestinském konfliktu. „Část extremistického spektra se i této problematiky chytila. Nemyslím si, že by to zatím u nás mělo až tak silný dopad. Samozřejmě ta zpráva je poslední za půlrok. Vyhraněnější nálady i v té islámské či palestinské komunitě byly bezprostředně po útoku 7. října,“ podotkl expert na bezpečnost.
Další aktivita se očekává kolem voleb
Neonacisté se poslední dobou projevují především jen na fotbalových stadionech, kde stále přežívají v části hooligans. Například v květnu při zápasu Sparty s Baníkem Ostrava policisté zadrželi šest fanoušků za hajlování a útok na úřední osobu.
„Z některých dřívějších pravicových extremistů, se stali zastánci kremelského režimu a začali propagovat „mír“ na Ukrajině. Tvrdé jádro neonacistů však stále drží tradiční linii, do které spadá obdiv k Wehrmachtu a jednotkám SS v boji proti Sovětskému svazu,“ popisuje zpráva ministerstva.
Specifický byl pak případ neonacisty Pavla Matějného, kterého v únoru zatkla policie poté, co na sociální síti vyhrožoval, že při zemědělských protestech vezme samopal a vystřílí úřad vlády. V jeho bytě byla pak nelegální zbraň s municí skutečně nalezena. Momentálně stále sedí ve vazbě, kromě nedovoleného ozbrojování za 21 skutků, třeba hanobení národa, a pět různých trestných činů včetně podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Za to mu hrozí až deset let vězení.
Co se týče vývoje extremismu v budoucnu, Mareš podotkl, že velmi závisí na vývoji konfliktu na Ukrajině. „Pokud by došlo k nějakému ruskému úspěchu, je možné, že Rusko bude požadovat, aby se více podrýval demokratický stát u nás. Očekávat také lze dílčí aktivitu extrémistů, co se týče šíření dezinformací, před krajskými volbami v září a následně při volbách do Poslanecké sněmovny, které budou v říjnu 2025,“ komentoval odborník.
