Harrisová přijala nominaci demokratů do prezidentských voleb, Američanům nabídla novou cestu vpřed
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (dnes ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit "novou cestu vpřed". Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci. Informovaly o tom světové tiskové agentury.
"Jménem všech, jejichž příběh se může psát jedině v nejlepší zemi na světě, přijímám vaši nominaci na prezidenta Spojených států," prohlásila Harrisová za nadšeného jásotu 23.500 účastníků závěrečného večera čtyřdenního celonárodního sjezdu demokratů na stadionu v Chicagu.
Projev Harrisové, mnohými označovaný za "historický", završil 75 dní před volbami osm divokých týdnů v americké politice a ohromující obrat v Demokratické straně, píše agentura AP. Představitelé strany, z nichž mnozí si veřejně zoufali nad kandidaturou 81letého prezidenta Joea Bidena po jeho katastrofálním výkonu v televizní debatě s Trumpem, nyní jásají jak nad historickou povahou kandidatury Harrisové, tak nad vzkříšenými nadějemi demokratů do letošních voleb po červencovém odstoupení Bidena z volebního klání.
"V těchto volbách má náš národ vzácnou, prchavou příležitost překonat hořkost, cynismus a rozdělující bitvy minulosti," uvedla Harrisová v projevu, který trval asi 40 minut. "Šanci vytyčit novou cestu vpřed. Ne jako členové jedné strany nebo frakce, ale jako Američané," prohlásila.
"Donald Trump je v mnoha ohledech neseriózní člověk. Ale důsledky navrácení Donalda Trumpa do Bílého domu by byly nesmírně vážné," řekla dále. Připomněla exprezidentovu snahu zablokovat výsledky minulých prezidentských voleb, která vyvrcholila vpádem jeho stoupenců do sídla Kongresu. Také zmínila nedávné rozhodnutí nejvyššího soudu USA o imunitě vůči stíhání za činy vykonané v prezidentské funkci a vyzvala diváky, aby si představili "Trumpa bez jakýchkoli pojistek".
"Ve věčném boji mezi demokracií a tyranií vím, kde stojím, a vím, kam patří Spojené státy," řekla Harrisová. V narážce na rozdělující rétoriku, kterou Trump používá v kampani, dodala, že "bude prezidentkou všech Američanů". Vůči Trumpovi se také vymezila naléhavou výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a k boji proti tyranii na celém světě.
"Je načase uzavřít dohodu o rukojmích a příměří," řekla za jásotu publika. "A aby bylo jasno, vždy budu hájit právo Izraele na sebeobranu a vždy zajistím, aby se Izrael dokázal ubránit," dodala. Zároveň zdůraznila "srdcervoucí" utrpení civilistů v Gaze, aniž by za něj přímo připsala zodpovědnost Izraeli.
"Prezident Biden a já se snažíme ukončit tuto válku tak, aby Izrael byl v bezpečí, rukojmí byli propuštěni, utrpení v Gaze skončilo a palestinský lid mohl realizovat své právo na důstojnost, bezpečnost, svobodu a sebeurčení," řekla současná viceprezidentka.
V prohlášení ke své zahraniční politice, podle Reuters jednom z jejích dosud nejvýraznějších, Harrisová řekla, že v prezidentském úřadu podnikne veškeré nezbytné kroky k obraně amerických zájmů proti Íránu a že nebude smlouvat s tyrany a diktátory. Takoví vůdci, včetně severokorejského vládce Kim Čong-una, "fandí Trumpovi", dodala.
Harrisová také slíbila, že bude stát na straně Ukrajiny, která se brání ruské agresi, a na straně spojenců v Severoatlantické alianci.
Devětapadesátiletá Harrisová obsáhle hovořila o svém životě dcery jamajského otce a indické matky a představila některé své plány na řešení rostoucích životních nákladů a prosazování osobních svobod, včetně práva žen na potrat. Jako prezidentka by usilovala o snížení daňové zátěže střední třídy, z něhož by podle ní mělo užitek přes 100 milionů Američanů.
Z domácích témat se kromě ekonomiky výrazněji věnovala také imigrační politice, přičemž navázala na rétoriku prezidenta Bidena svými slovy, že USA mohou přijímat přistěhovalce a zároveň "zabezpečit naši hranici". Slíbila, že uzákoní kompromisní imigrační reformu zablokovanou republikány na začátku roku, ačkoli nebylo jasné, proč by napříště měla Kongresem projít. Nejasné zůstávají mnohé aspekty programu Harrisové, její projev například zahrnoval jen letmou zmínku o klimatické změně.
Agentura Reuters ve stručné analýze napsala, že šlo o výrazný projev pro kandidátku, která během své krátké kampaně ještě nestihla plně formulovat svou vizi pro zemi a zároveň čelila smršti osobních útoků ze strany Trumpa, který se mimo jiné vysmíval jejímu černošskému a jihoasijskému původu a označil ji za slabou na zahraniční scéně. Harrisová v projevu vyložila některé obecné zásady zahraniční i domácí politiky, ponechala však bez odpovědi konkrétní detaily, k jejichž formulování by mohla být dotlačena v následujících týdnech, píše Reuters.
Harrisová je první ženou tmavé barvy pleti a první osobou jihoasijského původu, která přijala prezidentskou nominaci jedné ze dvou hlavních amerických politických stran. V případě vítězství v listopadových volbách by se stala první ženou v čele Spojených států.
