Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg  v sídle NATO v Bruselu, 1. října 2024.

Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v sídle NATO v Bruselu, 1. října 2024. Zdroj: ČTK / AP / Harry Nakos

Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg  v sídle NATO v Bruselu, 1. října 2024.
Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg  v sídle NATO v Bruselu, 1. října 2024.
Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg  v sídle NATO v Bruselu, 1. října 2024.
Nastupující generální tajemník NATO Mark Rutte a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg  v sídle NATO v Bruselu, 1. října 2024.
Mark Rutte by měl být už čtvrtým generálním tajemníkem NATO z Nizozemska
9 Fotogalerie

Novým šéfem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte, nahradil Jense Stoltenberga

ČTK

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání. Severoatlantická rada je nejvyšším orgánem aliance.

"Jednota je naše největší síla," uvedl na zasedání Severoatlantické rady odcházející šéf NATO Stoltenberg. Na Ruttem ocenil, že dokáže vyjednávat kompromisy a dosahovat konsensů, zároveň ale dal již několikrát najevo, že žádný kompromis není možný, pokud jde o "zásadní hodnoty Severoatlantické aliance". Na závěr Stoltenberg poděkoval všem přítomným i své manželce Ingrid, která se dnešní ceremonie rovněž zúčastnila. "Dnes slibuji, že přijedu z Bruselu domů včas," dodal s úsměvem.

S Ruttem si následně vyměnili místo v čele jednacího stolu. Nový generální tajemník během úvodního proslovu zopakoval své priority - pomoc Ukrajině, posilování transatlantických vztahů a rovněž zvyšování výdajů na obranu.

"Aby bylo NATO silnější a naše obrana proti hrozbám efektivnější, vyžaduje to i více investic," uvedl nový generální tajemník aliance, která má nyní 32 členů. To podle něj znamená, že jednotlivé členské státy musí navýšit výdaje na obranu a vydávat na ni požadovaná minimálně dvě procenta HDP. Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé.

Severoatlantická aliance musí podle Rutteho rovněž splnit sliby, které dala Ukrajině, a pomoci jí ve válce s Ruskem.

Sedmapadesátiletý politik má ale před sebou množství výzev a jedna může nastat hned pár týdnů po jeho nastoupení do funkce. Již na začátku listopadu se totiž v USA konají prezidentské volby a do nejvyšší funkce v zemi by se mohl opět vrátit Donald Trump, který je ve vztahu k Severoatlantické alianci skeptický a dost často kritický. Jak ale Mark Rutte již dnes ráno prohlásil, nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

I podle nového českého velvyslance při NATO Davida Koneckého bude Rutte pokračovat ve Stoltenbergových prioritách. Bývalý nizozemský premiér má nicméně podle něj navíc jednu velkou přidanou hodnotu, a sice že si ze své dřívější funkce přináší znalost fungování Evropské unie. To by mu mohlo pomoci zejména při koordinaci mezi NATO a EU, pokud jde například o posilování zbrojního průmyslu.