Cenu Neuron 2024 za celoživotní přínos vědě získává Cyril Höschl u příležitosti Světového dne duševního zdraví
Spojit „duchařinu“ a „práškařinu“ a vybudovat instituci, která ve střední a východní Evropě nemá obdoby. I to se v průběhu kariéry podařilo profesoru Cyrilu Höschlovi. Za jeho celoživotní přínos v oblasti psychiatrie a duševního zdraví se mu Rada Nadace Neuron rozhodla udělit v mimořádném termínu u příležitosti Světového dne duševního zdraví prestižní Cenu Neuron. Tu převzal profesor Höschl, který svůj život zasvětil popularizaci psychiatrie a destigmatizaci psychiatrických pacientů a je také dlouholetým spolupracovníkem Reflexu, s nadšením, pokorou i humorem jemu vlastním.
„Cenu Cyrilu Höschlovi jsme se rozhodli udělit u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který je dnem vzdělávání a osvěty v této oblasti a také dnem boje proti sociálnímu stigmatu psychických onemocnění. Profesor Cyril Höschl je ztělesněním této činnosti nejen v České republice, ale i ve světě. Přišlo nám příznačné tento den oslavit právě Cenou Neuron,“ vysvětluje spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková.
Profesní dráha Cyrila Höschla je ještě pozoruhodnější tím, že na něj psychiatrie nejdříve tak trochu zbyla – po promoci nemohl najít uplatnění a své místo našel až ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích. V oboru už zůstal a objevil v sobě zápal, který formoval celou jeho kariéru.
Otevření se světu
Po pádu komunismu v Československu se stal prvním prezidentem Evropské psychiatrické asociace ze středo- a východoevropských zemí. „Dal jsem si za cíl otevřít dveře všem zemím, na které se koukalo, že tam včera slezli ze stromů. Ano, na západě měli mnohem víc možností, robustnější výzkum a byli metodologicky daleko před námi, ale tady se zase mnohem víc četlo, v mnohém jsme byli vzdělanější,“ vzpomíná Höschl.
Cyrilu Höschlovi se také podařilo reformovat 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a vybudovat z ní respektovanou instituci. Jeho životním dílem je pak vybudování Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. „V roce 2013 tam byla louka a na podzim 2014 už stála budova. Vzniklo to v neuvěřitelném tempu. Zázrak,“ vzpomíná Höschl. Tato instituce v sobě spojuje výzkum, vzdělávání a léčbu, využívá nejmodernější technologie – a ve střední a východní Evropě se jedná o naprostý unikát.
Věda i popularizace
„Profesora Höschla nenominujeme za vynález nového antidepresiva, ale za jeho systematickou celoživotní práci na tom, aby psychiatrická onemocnění ztratila stigma, aby se lidé nebáli vyhledat pomoc odborníků, pokud pociťují psychické problémy. Současně za jeho velké zásluhy o změnu systému péče o psychiatrické pacienty a výuku nových lékařů. Cyril Höschl tak zlepšil život nám všem,“ zdůvodňuje předseda Vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka její výběr pro rok 2024. Přesto nelze opomenout ani jeho vědeckou práci a úspěchy.
Ve svých výzkumných aktivitách se profesor Höschl věnoval biologické psychiatrii, psychofarmakologii, neuroendokrinologii a neurovědám. Jako mladý vědec s kolegy vypracovával metodu, jak využívat endokrinologických procesů k diagnostice. Je také autorem zásadní české učebnice pro pre- a postgraduální studenty psychiatrie a dalších stěžejních odborných publikací. Je zakladatelem časopisu Psychiatrie a členem redakčních rad prestižních světových oborových časopisů.
Jeho zásadním přínosem ovšem zůstává osvěta v podobě přednášek, populárně-naučných textů v mainstreamových laických médiích či další akce vysvětlující psychiatrii a její koncepty široké veřejnosti. „Snažil jsem se lidem říct, že psychiatričtí pacienti – až na výjimky – nekoušou a nevraždí. Do určité míry se to snad povedlo, ale pořád do toho musíte foukat,“ popisuje profesor Höschl své životní poslání.
„Profesor Cyril Höschl celý život neúnavně pracoval na zlepšení úrovně české i světové psychiatrie. Dařilo se mu nadchnout studenty pro studium tohoto oboru, a zároveň dokázal oslovit i širokou veřejnost. Pomohl nám pochopit důležitost psychiatrie a zasadil se o to, že se na psychiatrické pacienty společnost už nedívá tolik skrz prsty. Máme obrovskou radost, že jeho ‚dílo‘ můžeme ocenit právě Cenou Neuron,“ doplňuje Monika Vondráková.
Nadace Neuron podporuje české vědecké prostředí, oceňuje excelentní vědkyně a vědce Cenami Neuron, hledá nové vědecké talenty, realizuje studentské stáže na prestižních zahraničních univerzitách a financuje výzkum v terénu v rámci Expedic Neuron, díky kterým se například podařilo objevit jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari. Veškeré prostředky na chod Nadace Neuron plynou od soukromých mecenášů, mezi něž patří například Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Josef Průša, Jaroslav Řasa, Monika Vondráková, Francesca Kolowrat, Václav Dejčmar či Marek Vašíček a Otakar Šuffner. Neuron doposud vynaložil na podporu a popularizaci české vědy 140 milionů korun, udělil 120 Cen Neuron a podpořil 12 vědeckých expedic ve výši 5,5 milionů korun.
Nadace Neuron každoročně oceňuje excelentní české vědce a vědkyně prestižní Cenou Neuron. Ocenění předává v celkem sedmi oborech. Ceny Neuron jsou prestižní ocenění pro mladé vědce i pro osobnosti s mezinárodním přesahem. Díky darům mecenášů jsou navíc spojeny s osobní finanční prémií.
