Fotografie komety z Tsuchinshan-ATLAS 13. října 2024 mezi mraky od obce Praskačka zhruba odpovídá tomu, jak kometu můžeme spatřit pouhým okem na obloze bez přímých světelných zdrojů

Fotografie komety z Tsuchinshan-ATLAS 13. října 2024 mezi mraky od obce Praskačka zhruba odpovídá tomu, jak kometu můžeme spatřit pouhým okem na obloze bez přímých světelných zdrojů Zdroj: Astro.cz/ Jakub Černý

Nad Českem září poprvé a naposled výjimečně jasná kometa. Pozorovat ji můžeme i bez dalekohledu

red

Na večerní obloze se konečně objevila dlouho očekávaná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu, a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný. První pozorování ovšem potvrdila, že se jedná o nejvýraznější kometu, kterou můžeme na severní polokouli pozorovat od roku 1997, kdy oblohu zdobila kometa Hale-Bopp.

Přibližně 1–2 hodiny po západu Slunce můžeme kometu pozorovat nízko nad obzorem v místech, kde předtím zapadalo Slunce, nalevo od jasné hvězdy Arcturus. Zdobí ji přibližně 10° dlouhý ohon, což odpovídá délce pěsti při natažené ruce nebo 20 průměrům měsíčního úplňku.

Zároveň je třeba zmínit, že média často uvádějí chybný údaj, že tato kometa má periodu 80 000 let. Ve skutečnosti se jedná o novou kometu z Oortova oblaku, která do blízkosti Slunce zavítala úplně poprvé. Dle výpočtů dráhy jí gravitace planet po tomto průletu nasměruje do mezihvězdného prostoru, ze kterého se už nevrátí. Chybný údaj o periodě patrně pochází z blogu NASA, který má sice velkou autoritu, ale často obsahuje nepřesnosti způsobené snahou psát působivé články pro laiky.

U této komety můžeme pozorovat i další zajímavost – zatímco kometa vychází na večerní obloze, na ranní obloze se stále daří fotit její prachový ohon. To bylo způsobeno tím, že 9. října kometa prošla téměř přesně mezi Zemí a Sluncem. Prachový ohon se za kometou roztahuje do tvaru „vějíře“ a vlivem této geometrie se díváme na vějíř shora. Jeden okraj vějíře je již na večerní obloze a míří od Slunce, zatímco jeho hrana se táhne přes kometu k Slunci, kde je pozorovatelný na koronografu sondy SOHO a také na ranní obloze, kde ho lze zachytit jen z velmi tmavých oblastí a pouze fotograficky. Odtamtud bude pomalu mizet, jak se bude celý přetáčet na večerní oblohu. Podobný efekt bylo možné spatřit při předposledním návratu komety Halley v roce 1910.

Pozorovatelnost komety očima skončí zhruba za 1 až 2 týdny, jelikož se vzdaluje od Země i od Slunce a rychle slábne. Další informace a také čtenářskou fotogalerii najdete na webe Astro.cz.