Budova rozhlasu na adrese Vinohradská 12 - ilustrační snímek

Budova rozhlasu na adrese Vinohradská 12 - ilustrační snímek Zdroj: Khalil Baalbaki, Český Rozhlas, Archiv Českého Rozhlasu, Tomáš Vodňanský

Soukromé rozhlasové stanice spouštějí kampaň dopisposlanci.cz proti navýšení rozhlasových poplatků

red

Dnes spouštějí soukromé rozhlasové stanice v České republice kampaň dopisposlanci.cz. Jejím cílem je vyzvat občany, aby napsali poslancům a senátorům a vyjádřili svůj nesouhlas s projednávanou mediální novelou, která má navýšit rozhlasové poplatky pro Český rozhlas.

Jiří Hrabák, předseda APSV: „Tímto krokem chceme upozornit na nesouhlas s navrhovaným zákonem. Při přípravě novely mediálního zákona jsme se snažili vést konstruktivní dialog s Ministerstvem kultury, Českým rozhlasem i vládou. Naším cílem bylo přispět ke vzniku novely, která by modernizovala český mediální trh a stabilizovala rovnováhu mezi soukromým a veřejnoprávním rozhlasem. Bohužel, vláda místo zákona, který by posiloval nezávislost a transparentnost Českého rozhlasu, předkládá návrh, který pouze zvyšuje poplatky za Český rozhlas a přenáší toto břemeno na občany a firmy. Většina našich návrhů byla ignorována. Výzkumy a ankety jasně ukazují, že navýšení plateb za Český rozhlas nemá u většiny občanů České republiky podporu. Tímto postupem vláda veřejnoprávním médiím nepomáhá, ale naopak jim škodí. Doufáme, že na základě této iniciativy se návrh zákona vrátí ministrovi kultury k přepracování, aby byl vytvořen spravedlivý a vyvážený zákon, který bude reflektovat potřeby současného mediálního trhu.“

Do kampaně se zapojují rádia Evropa 2, Frekvence 1, Radio Bonton, Kiss Radio, Radio Beat, Country Rádio, Rádio Impuls, Rádio Blaník, Hitrádia, Fajn rádio, Rock Rádio a další stanice sdružené v APSV. Více informací o kampani naleznete na www.dopisposlanci.cz.

V Praze dne 21.10.2024

Vážené senátorky, vážení senátoři,

Zástupci soukromých rádií se po celou dobu přípravy novely mediálního zákona snažili konstruktivně komunikovat s Ministerstvem kultury a Českým rozhlasem ve snaze modernizovat mediální legislativu tak, aby odpovídala dnešní realitě mediálního trhu. Ten se za poslední dekádu dramaticky změnil díky nástupu online obsahu a silné roli nadnárodních sociálních sítí a mediálních platforem. Naším hlavním cílem bylo spravedlivé a udržitelné stabilizování duálního systému, ve kterém soukromá i veřejnoprávní média efektivně fungují. Zachování silné české mediální scény je totiž naprosto klíčové pro posílení mediální bezpečnosti naší země.

Je pro nás velkým zklamáním, že většina návrhů, které jsme předložili, byla ignorována Ministerstvem kultury i Českým rozhlasem. Z našich snah o modernizaci mediální legislativy udělalo Ministerstvo kultury ve spolupráci s Českým rozhlasem novelu zaměřenou pouze na navýšení finančních prostředků pro rozpočet Českého rozhlasu − a to na úkor občanů i firem, bez dostatečného zdůvodnění.

Hlavní důvody naší nespokojenosti s navrhovanou novelou:

  1. Nejasná definice veřejné služby a problematická memoranda:
    Namísto jasné definice veřejnoprávní služby, která by odpovídala současné realitě mediálního trhu, zůstává v zákoně zachována stávající úprava stará více než 33 let. Do zákona jsou nesystémově navržena memoranda, jejichž konkrétní obsah pro Český rozhlas nebyl schválen. Schvalovací proces těchto memorand oslabuje nezávislost veřejnoprávních médií a memoranda nejsou právně vymahatelná, což ohrožuje stabilitu a transparentnost veřejnoprávní služby.
  2. Nedostatečná transparentnost:
    Ministerstvo kultury ani veřejnoprávní média neposkytly jasné údaje o stávající struktuře plátců rozhlasových poplatků. Tato data jsou klíčová pro transparentní a kvalifikované rozhodování o nových modelech financování.
  3. Chybějící hloubkový audit a transparentní výpočet nákladů:
    V celém procesu přípravy novely nedošlo k hloubkovému auditu hospodaření veřejnoprávních médií, ani k transparentnímu vyčíslení skutečných nákladů, které by Český rozhlas potřeboval k zajištění státem požadovaného rozsahu a kvality veřejnoprávní služby. Bez těchto informací není možné po občanech a firmách požadovat navýšení plateb.
  4. Problém se zavedením plošné daně:
    Zásadním problémem této novely je, že rozhlasové poplatky nově zpoplatňují i mobilní telefony, a to bez ohledu na to, zda občané skutečně konzumují obsah vytvářený Českým rozhlasem. Tento krok představuje plošnou daň, která zatíží všechny domácnosti a firmy, aniž by byl brán ohled na to, zda dotyčné osoby či subjekty skutečně využívají služby Českého rozhlasu.

Jsme velmi zklamáni postupem vlády, která předložila Parlamentu návrh, jenž zcela ignoruje naše připomínky, stejně jako námitky velké části odborné veřejnosti, a dokonce i připomínky předsedy Legislativní rady vlády. Proto jsme nuceni spustit informační kampaň, ve které se pokusíme naše výhrady předložit veřejnosti a požádat ji, aby se společně s námi vyjádřila formou protestního dopisu členům zákonodárného sboru.

Lze očekávat, že budete v následujících týdnech s touto kampaní a jejím ohlasem obeznámeni, proto vám zasíláme tento vysvětlující dopis a žádáme vás, abyste zvážili, zda není v zájmu naší země a jejích občanů vrátit novelu vládě k důkladnému přepracování.

S úctou,

Jiří Hrabák
jednatel LONDA spol. s. r. o.

Daniel Sedláček
předseda představenstva MEDIA BOHEMIA a. s.

Martin Říhová
člen představenstva ACTIVE RADIO a. s.

Martin Hroch
generální ředitel RADIO UNITED BROADCASTING s. r. o.

Jan Neuman
člen představenstva ASOCIACE PROVOZOVATELŮ SOUKROMÉHO VYSÍLÁNÍ

Ivan Záboj
člen představenstva ASOCIACE PROVOZOVATELŮ SOUKROMÉHO VYSÍLÁNÍ