Reportéři Reflexu jsou v bezpečí, Japonsko ještě ne

 

Začali jsme tedy zjišťovat, jak se z ostrova, který čelí trojímu ohrožení (nejsilnější zemětřesení v historii země, tsunami srovnatelné s tím, které smetlo pobřeží Srí Lanky a Thajska, výbuch dvou reaktorů jaderné elektrárny Fukušima) dostat. Například francouzská ambasáda své krajany varovala před radioaktivními mraky, které se podle zastupitelského úřadu blíží k Tokiu. Japonské úřady toto doporučení odmítli komentovat. Ale v jinak pulzujícím městě na ulicích nebyla ani noha. V den předpokládaného odjezdu jsme se dozvěděli, že česká ambasáda bude přednostně evakuovat děti, těhotné, ženy, pak teprve muže, a tudíž fotografové Jan Šibík a David Neff se na palubu nevejdou. Když nám telefonovali kolegové z televize Prima, kteří se vraceli z postižené oblasti z okolí Sendaj, že se uvidíme v letadle, neměli jsme sílu jim říct, že asi ne.

 

Co se vám ve vlacích nelíbí? Postěžujete si s námi Fejkovi!

Život a styl

 

 

Kaddáfí je na cestě k vítězství. A západ s tím nemůže nic dělat

Komentáře

Kde vzít na platy učitelů? Okrádat děti Bratrstvem kočičí pracky

Archív

Během dne kolegyně Lucie Suchá z Mladé fronty Dnes dostala zprávu od českého jaderného fyzika, který žije v Japonsku, že se na palubu nedostala jeho žena, cizinka, s dítětem a že na palubu nebyl vpuštěn ani on proto, že česká ambasáda, byť zavalená náporem práce, nemá čas vyrobit jeho druhému, jen tříměsíčnímu dítěti pas. Začali jsme obvolávat cizí aerolinky, přestože jsme se mezitím dozvěděli, že se nakonec vejdeme na palubu speciálu všichni, chtěli jsme svou možnost dostat se do bezpečí přenechat jiným. Přiletěli jsme do země dobrovolně, jako novináři, proto jsme cítili, že nemáme právo mít přednost při evakuaci. Navíc personál japonského letiště Narita předváděl při masovém exodu desetitisíců lidí až
nadlidskou profesionalitu. Jan Šibík, David Neff a Lucie Suchá vzápětí dostali možnost odletět přes Soul a Vídeň s Austrian Airlines a už jsou v Praze. Já jsem pak sehnala letenku od Swiss airlines přes Honkong do Curychu, kam jsem doletěla. Naše letadla opouštěla Tokio po českém speciálu, věděli jsme, že dokud se neodlepí od země, nemáme vyhráno.

 

Rumburak se vrací: Jiří Paroubek má namířeno zpátky do politiky

Komentáře

Letiště Narita v Tokiu během dne znovu zasáhlo zemětřesení a na obrazovkách neustále běžely zprávy o situaci v jaderné elektrárně Fukušima. S kolegy jsem se naposledy viděla krátce po osmé večerní tamního času. Já jsem odlétala o hodinu později z jiného gatu. Ve chvíli, kdy jsme se loučili, čekala Jana Šibíka, Davida Neffa a Lucii Suchou lékařská prohlídka. Rakouské aerolinky měřily, zda někdo z cestujících není radioaktivní, a hlásily, že cestující, jehož hodnoty by přesáhly limity, bude muset zůstat na ostrově. Kolegové předchozí dny projížděli kolem elektrárny, jejíž části explodovaly, a kvůli obavám z ozáření museli vyhledat v Tokiu lékaře. Ten jim před odletem naměřil „sice vyšší, avšak život neohrožující“ hodnoty.

 

Anthony Hopkins: Vymítá ďábla, šéfuje Americe a konzumuje lidi

Archív

 

Jak z trojité katastrofy vyvázne Japonsko, zůstává otázkou. Japonci ještě nesečetli mrtvé, kteří přišli o život při zemětřesení, těla tisíců dalších, které smetlo tsunami, zůstávají v troskách, na jejich odklízení bude čas, až se vyřeší havárie reaktoru, jehož sériové exploze odstartovalo zemětřesení a tsunami. První ozářené lidi, zejména personál, který se snažil reaktor zpacifikovat, už lékaři přivezli na tokijskou kliniku. Další se, s vědomím, že jdou na  smrt, pokoušejí zachránit zemi před Černobylem číslo 2. Experti sice uklidňují, že japonská elektrárna je modernější než ukrajinský reaktor, avšak pořád se tu ještě hýbe země, a experti elektrárnu chladí vodou z moře. Za předpokladu, že je klidné.

 

Odesláno z Curychu

 

Reportáž Magdaleny Sodomkové a Jana Šibíka z Japonska čtěte v novém Reflexu.