Hlas egyptské revoluce Ramy Essam skládá písně za dvě minuty
Když stál jedenáctého února tohoto roku Ramy Essam (24) na náměstí Tahrír v Káhiře, chystal se zazpívat píseň s názvem Odejdi. Měla být věnována Husnímu Mubárakovi, aby opustil svou funkci a přestal blokovat svobodný protest.
Když měl v ten moment ještě vesměs neznámý Essam přijít na řadu, donesla se mu pár sekund před jeho vystoupením informace, že Mubárak právě rezignoval. Zaplněné náměstí k prasknutí, plné rozzuřených demonstrantů, ještě nic moc netušilo, jen pár jedinců se snažilo onu informaci prokřičet do éteru. Essam neváhal a chytře využil situace. Na dvě minuty zmizel z pódia do zákulisí, aby na koleně přepsal slova písně. Místo výzvy se píseň změnila v oslavný hit.
Essamovo nadšení však nedlouho po revoluci opadlo. Na náměstí Tahrír musí znovu. Tentokrát jako ikona a hlas revoluce, aby obvinil armádu z podvodu revoluce. Armáda, jež právě jeho odtáhla devátého března do jednoho z egyptským muzeí, aby ho tam jako šiřitele protestů brutálně mučila. „Oni mě svlékli a pak mlátili tyčemi. Pak vytáhli tasery, kterými do mě desítky minut pouštěli proud. Ostříhání jsem také neunikl. Nejvíce jsem byl v šoku z toho, že se to vše událo už poté, co byl Mubárak svržen,“ vyprávěl později.
Po dlouhém jednání může konečně zahrát pro egyptskou komunitu ve Velké Británii, aby nejen svým krajanům vyprávěl o revoluci krok po kroku. Brity však ujistil, že aby napsal song během vystoupení, musel by cítit stejný pocit, jaký jím pulsoval, právě když se jako jeden z prvních dozvěděl, že padl Mubárakův režim.
