ANKETA: Zdaněním za lepší zdraví. Souhlasíte se zavedením hranolkové daně?

ANO: DANÍ PROTI TLOUSTNUTÍ POPULACE

Po USA, Dánsku a Maďarsku, kde ji mají, a Velké Británii, Belgii či Finsku, kde o ní uvažují, se začalo mluvit o tzv. hranolkové dani, tedy zdanění nezdravých potravin, i v Česku.

Petr Holec|Reflex.czHranolkovou daň odmítli vládní i opoziční politici, kteří se v argumentaci jako obvykle trumfují v hlouposti. Podle ministra zemědělství Petra Bendla bychom poškodili zemědělce; de facto říká, že má vláda chránit pár tisíc farmářů na úkor deseti miliónů lidí.

Do vlastní geniality zamilovaný ministr financí Miroslav Kalousek, jenž extrémně zdanil benzín, zatímco léta omilostňoval hazard, daň nazval „sociálním inženýrstvím“.

Ano, hranolková daň je sociálním inženýrstvím. Skrz naši peněženku se stát – stejně jako u alkoholu, cigaret a nově snad i hazardu – snaží regulovat, čím se huntujeme, což by v ideální demokracii mělo být naší individuální výsadou. Jako kavárenský libertarián bych měl hranolkovou daň stejně jako všechny daně principiálně odmítnout coby státní zločin i já. Problém je, že nás stát nutí paušálně platit i jinou a vůbec ne malou daň, jež s jídlem úzce souvisí, a to zdravotní: zdravější lidé platí léčbu nemocnějších. Včetně těch, co jsou nemocnější vědomě.

Náš zemský ráj to na pohled je velmi nezdravé teritorium. V míře rakoviny tlustého střeva dokonce nejnezdravější v Evropě. Mezi světovou elitu ale patříme i v počtu těch, které předčasně zabije vlastní srdce či cévy. Všechny tyto patologické jevy spojuje – samozřejmě vedle neovlivnitelných faktorů – obezita. A ta souvisí i s jídlem. Odměňujte se denně špičkovými tuzemskými potravinami Klasa, jež chce do hypermarketů tlačit Hašek a mezi něž patří třeba bramborový salát či alpské párky se sýrem, a můžete si jít do nemocnice lehnout preventivně.

Chci od státu dvě věci: buď ať mě osvobodí od zdravotní daně a nechá mě koupit si individuální zdravotní pojištění zohledňující stravovací návyky; anebo ať finančně ztrestá ty, kteří zdravotní systém neúměrně a i za mé peníze zatěžují vědomě. Hranolková daň není ideální. Možná by ale pomohla napravit to, co za dvacet let nezvládl náš kapitalismus: že stále jíme nejhorší prasárny na světě a nejvíc umíráme na nemoci, jimž se sami můžeme vyhnout. Ostatně podívejte, jak zafungoval Kalouskův trik se zdaněním benzínu a nafty. Vyhnal lidi od českých benzínek.

PETR HOLEC

AUTOR JE REDAKTOR REFLEXU

Životopis Steva Jobse: Na vrcholu není pro většinu z nás místo

Zprávy

NE: UŠKODILO BY TO ČESKÝM ZEMĚDĚLCŮM

Nejsem zastáncem tzv. hranolkové daně. Důvodem je to, že by poškodila a snížila konkurenceschopnost českých zemědělců vůči zemím, kde hranolková daň není zavedena.

Petr Bendl|Reflex.czTuto speciální spotřební daň má například Maďarsko, Rumunsko, Lotyšsko, Dánsko a plánují ji zavést i některé další evropské státy. Zavádějí ji jako opatření, jež má za cíl zlepšit nutriční kvalitu prodávaného jídla a zároveň i zabojovat s obezitou. Podle mého názoru se velmi obtížně dá určit, která potravina je zdravá a která vysloveně nezdravá. Záleží přece na celém a vyváženém jídelníčku.

Místo rozdělování potravin na zdravé a nezdravé vidím řešení v propagaci zdravého životního stylu, v míře a způsobu konzumace potravin a samozřejmě hledání způsobů, jak se obezity vyvarovat. Určitě jsou alarmující informace Evropské komise, že více než padesát procent dospělé populace Evropské unie trpí nadváhou.

Míra obezity za posledních dvacet let vzrostla víc než dvojnásobně, a navíc ve většině zemí evropské sedmadvacítky má pouze jedno z pěti dětí pravidelnou střední či vyšší fyzickou aktivitu. A zde se znovu dostávám k tomu, že si nemyslím, že problém obezity může vyřešit nějaká daň. Jsem přesvědčen, že je důležité, aby rodiče naučili děti správně a zdravě jíst a umožňovali jim dostatečný pohyb, jenž je nejlepší zbraní proti nadváze. V první řadě tedy záleží především na výchově v rodině, svým dílem může pomoci také škola, potažmo stát. Naším úkolem je podpořit správně zacílenou osvětu, která by třeba i hravou formou vysvětlila nejmladší generaci základní informace o zdravém jídle a důležitosti pohybu.

Rád bych při této příležitosti zmínil například projekt Ovoce do škol. Jeho základním cílem je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, ale hlavně vytvořit správné stravovací návyky ve výživě dětí, a tím bojovat proti dětské obezitě. Nadměrné energetické denní spotřebě potravin by mohlo zamezit například zvýraznění nutričních informací na obalech. Jsou to informace, jež by spotřebitelé měli mít k dispozici, aby se mohli rozhodnout, jaký výrobek koupit. MZe ve spolupráci s resortem zdravotnictví provozuje od března letošního roku informační servis pro spotřebitele k problematice výživy a zdravého životního stylu www.viscojis.cz.

PETR BENDL

AUTOR JE MINISTR ZEMĚDĚLSTVÍ