Rodný dům Jaroslava Heyrovského už neslouží za hnízdiště ptactvu. Oprava je ale daleko
Činžovní dům Na Kocandě, stojící na rohu ulic Kaprovy a Křížovnické v Praze 1, je ostudou centra Prahy a historicky významné lokality. Jednalo se o dobrou adresu pro bohaté měšťany a roku 1890 se zde narodil vědec Jaroslav Heyrovský. Jenže poslední roky tu bydleli leda ptáci. Vlastník se nemá k tomu, aby chátrající památku opravil.
Jde o další ukázku nezájmu některých majitelů o osud historicky cenných nemovitostí. Přestože se městská část i památkáři snaží jednat, nepodařilo se zatím dosáhnout žádného většího výsledku.
Podle informací z Městské části Praha 1 je objekt od dubna zajištěn. To ale neznamená rekonstrukci. Nemělo by do domu zatékat, došlo k zabezpečení proti vniknutí do budovy, deratizaci a dezinfekci, včetně vyklizení uhynulého ptactva a ptačích exkrementů. Další ptáci by se dovnitř dostat neměli: okenní tabule jsou již zajištěné.
„Je zřejmé, že vlastník nejeví zájem o obnovu. Obávám se, že to může vést k tomu, že až to zchátrá do patřičného stadia, bude požadována demolice, což je z naší strany nemyslitelné,“ podotýká Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.
Majitelem zchátralé stavby je od roku 2004 společnost Stars Invest, s. r. o. Podobně jako jiní vlastnící chátrajících památek volí taktiku vyčkávání, až se budova dostane do takového stavu, že jí bude odňata památková ochrana. Tím pak vlastník získá možnost nakládat s domem podle svého. Pokuty, které zaplatí za zanedbání péče, nejsou zpravidla pro majitele nijak velké.
Dosáhnout nápravy je obtížné
O stavu domu Na Kocandě se dlouhodobě ví, dokonce se před časem dostal na seznam ohrožených objektů v Praze 1. „MČ Praha 1 chce donutit majitele zchátralých budov, aby se o své domy starali a neohrožovali tím své okolí. Bude používat možnosti, které legislativa umožní. Stavební úřad bude opakovat kontroly a nařizovat v případě potřeby opravy, a pokud neuposlechnou, tak se budou udělovat pokuty,“ sdělila mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.
Ani památkáři nepřestávají vyvíjet snahu. „Podáváme návrhy na zahájení správního řízení a na opakované pokuty směřované na odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Už se v tom smyslu mnohokrát nějakým způsobem zasahovalo v rámci našich omezených možností, nicméně ten účinek je malý,“ říká Šefců.
Dům má za sebou restituci a několik změn majitelů. Od druhé světové války do něj nikdo neinvestoval. Svému účelu sloužil až do 90. let, kdy se nájemníci museli vystěhovat. Tehdejší majitel totiž chtěl budovu přestavět na hotel. Nedostal k tomu povolení a ani pozdějším vlastníkům se nepodařilo naplnit podobné plány, například zde vybudovat kanceláře.
Dřívější luxusní bydlení chátrá
O zápis mezi kulturní památky v roce 1999 se zasloužil hlavně interiér, především štukovou výzdobou a cennými uměleckořemeslnými prvky. Dnes je výzdoba značně poškozená nejen několikaletým hnízděním ptactva, ale i následkem vniknutí nezvaných hostů, kteří například uřezali původní litinové zábradlí hlavního schodiště.
„Dům je ve velice citlivé urbanistické pozici,“ připomíná Šefců. Je vidět přes Vltavu a dotváří panorama pravého břehu.
Budovu postavil v roce 1886 pro svou potřebu pražský stavitel Václav Sigmund, autor více než čtyřiceti různých činžovních domů. Jedná se o novorenesanční stavbu se zvýšeným přízemím, suterénem a třemi patry. Své jméno dům zdědil po stavení, které stálo na jeho místě dřív.
Sigmundův projekt byl na svou dobu poměrně velkorysý, a to nejen bohatě zdobenou fasádou. Na každém z pater byly pouze dva byty a na vnitřní výzdobě se podíleli umělci z Myslbekova okruhu. Skutečnost, že se zde narodil pozdější nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský, připomíná pamětní deska s bustou na nároží domu.
Prohlédněte si mapu chátrajících domů.
