DOMÁCÍ POLITIKA 2011: VV se konečně stávají veřejnými a Václav Klaus krade pero
Sestavovat koncem roku top ten domácí politiky je jako hledat v Parlamentu nejstupidnější zákon: bojujete s nekonečnou hojností. Přesto lze i letos vystopovat deset událostí a jmen. A jedno dokonce vyhlásit jasným vítězem!
Samozřejmě jím v zájmu objektivity, což v novinařině znamená nechat mluvit i naprosté idioty, musí být dvojice jmen spojených pupeční šňůrou: Vít Bárta a Věci veřejné. Bártův produkt plný falešných předsedů, polosvlečených blondýn a návodů, jak zpeněžit věci veřejné (mám-li být lingvisticky hravý), de facto vyhrál v roce 2010 sněmovní volby; stal se totiž tím, kdo svým mandátem stvrzuje či nestvrzuje vlády.
Dlouho jsme kroužili kolem VV jak kolem obří neprůsvitné bubliny, z níž se nám vysmívá pár divných typů, do níž my ale nevidíme. Rok 2011 ji konečně několikrát brutálně propíchl a ven vyhřezl nebezpečně toxický hřib. Vítku, díky za probuzení! Což ale vůbec neznamená, že by letos zaháleli obvyklí podezřelí jako Jiří Paroubek či Václav Klaus. Vlastně naopak: činili se víc než kdy jindy!
1. BÁRTOVA ABL
V lednu kulminuje Bártova aféra se sledováním politických konkurentů jeho bezpečnostní agenturou ABL. Šéf a mecenáš VV špehoval kdekoho a natočený materiál strašil i takového matadora, jakým bývala jeho pravá ruka Jaroslav Škárka. Aféra sice začala už koncem roku 2010, to nejděsivější ale přišlo až v lednu 2011. Napoleon z Klárova vše zamáznul vysvětlením, že politiky nefízlovala ABL, ale jen její externí detektiv! Ne nadarmo se Bárta honosí titulem doktora fízlů.
2. ZMĚNY V ČSSD
V březnu si ČSSD volí předsedou Bohuslava Sobotku. Po dvou krocích vpřed a šanci na mentální obrodu, jež svou rezignací po volbách v roce 2010 straně nabídl Jiří Paroubek, jde o krok a půl zpět a šanci na definitivní mentální zamrznutí ve snech, na které nemáme. ČSSD si tak dál hrdě pěstuje své frustrované voliče, jimž v případě vítězství ve volbách dá…. Jak se to říká slušně?
3. ÚPLATKY, ÚPLATKY...
V dubnu se opět vrací VV, přestože si to po lednové sáze se špehováním nikdo nepřeje. Poslanci strany Jaroslav Škárka s Kristýnou Kočí obviňují Bártu z vnitrostranických úplatků za poslušnost. Ani jeden z výše jmenovaných určitě není ukázkou příkladného charakteru, spíš naopak. Jenže obálky nepopírá ani sám Bárta, jenž se nad sebou v TV několikrát rozbrečí. Pouze je vysvětluje jako kamarádské půjčky; ošuntěleý Škárka prý potřeboval na lepší oblek a Kočí je závislá na drahých kabelkách. Policie se později kloní k verzi o úplatcích.
4. VEŘEJNÁ SPRÁVA, DOJNÁ KRÁVA
Sakra: pořád duben a pořád VV! MfD publikuje tajný materiál z dílny VV nazvaný „Strategie 2009-2014“. Je to stejně děsivé čtení jako Bártův účes. Superguru strany v něm své ovečky nabádá, jak ekonomicky vytěžit veřejnou správu a posílit jeho impérium. Konečně sice chápeme název Věci veřejné, odhalení ale kazí informace o desátkách straně: v podstatě zjišťujeme, že protikorupční partaj má korupci přímo v manuálu. Když jsem se později zeptal Škárky, proč právě deset procent, odpověděl, že o tom vedli dlouhou debatu. Deset vyšlo jako polovina dvaceti procent, které si běžně berou velké strany.
5. PERO JAKO SUVENÝR
Václav Klaus se rekreuje v Chile a na tiskovce se svým chilským protějškem se zamiluje do drahého pera, výrobku místních šperkařů. Zbytek je světovými dějinami, český prezident účinkuje díky krádeži pera v nejpopulárnějším českém videoklipu roku. Ironií je, že si to vlastně způsobil sám. Dlouhodobě ignoroval ČT za to, že mu málo podkuřuje a odmítl jí rozhovor. ČT se mu odměnila tím, že nechala kamery běžet nonstop. Česko nebylo ve světě nikdy tak populární!
6. BÁTORA A HRAD
Pozdní jaro začíná ovládat nenápadný nešťastník s knírkem. Má několik vysokoškolských titulů, mluví jak dítě ze školky a jmenuje se Ladislav Bátora. Miluje ho prezident Václav Klaus a on miluje jeho. Společně nenávidí EU. Bátora potřebuje pomoc a ta přichází z Hradu: někdejší lídr volební kandidátky Národní strany jde na doporučení Klause velebit ministerstvo školství, jinak též mládeže. Začíná tím několikaměsíční odysea, jíž odmítám věřit, že se fakt stala. Anebo jen v Kazachstánu v režii Borata!
7. KALOUSKOVO ŘEŠENÍ
Blíží se podzim a ministr financí Miroslav Kalousek, jenž kvůli zdraví nemůže pít, přemýšlí, jak naplnit dlouhé dny bez lahve. Kvůli vylepšení své reputace vymyslí menší vládní krizi: dokud Bátora nezmizí z vysoké úřednické funkce na ministerstvu školství, nepustí on ministry TOP 09 na jednání vlády. Jeho známá rafinovanost znovu vítězí! Bátora dostává na ministerstvu vyšší funkci a Kalousek hrdě vyhlašuje konec vládní krize. A pak že je to pořád ten stejně špatný Kalousek!
8. NÁVRAT PAROUBKA
Po Kalouskovi řádí známý Rumburak. Jiří Paroubek nejdřív odchází z ČSSD, pak rozkládá ČSNS 2005 a nakonec se na jejích troskách nechává korunovat předsedou LEV 21. Je to bídné divadlo i na Paroubka, velmistra bídných divadel: už na ustavující sjezd konaný ve sklepě Obecního domu naváží jeho kumpáni, čímž určitě nemyslím dva sympaťáky Petra Bendu s Petrem Dimunem, sotva plnoleté dívky a divné týpky, aby za šéfa určitě zvolili Jyrku. A to se zdálo, že se Paroubek bude v budoucnu věnovat už jen sepisování knih, jež sice nikdo nečte, velmi slušně ale nesou.
9. PRAŽSKÝ PŘEVRAT
Málokdo tušil, jaké rozuzlení tiché krize na pražském magistrátu chystá listopad. Primátor Bohuslav Svoboda, jehož chtěla už od jara odstřelit parta kmotrů zastřešená šéfem pražské ODS Borisem Šťastným, se dohodl na koalici s TOP 09 a ze Šťastného udělal během pár dnů expředsedu. Na magistrát tím samozřejmě nepřilétli svatí, to by bylo jako čekat je v pekle. Určité věci se ale přece jen změnily. Například se dozvídáme, komu a kolik platíme z každé jízdenky, a že to vůbec není hezké zjištění. A další budou určitě následovat. Doufejme jen, že nás jednou večer v televizi pozdraví aspoň některý z pražských lupičů z vězení.
10. TÝDENNÍ TRUCHLENÍ
Před Vánoci umírá bývalý prezident Václav Havel, symbol Listopadu 1989. Jen krátce: i já jsem si z jeho „pravdy a lásky“ občas utahoval, protože pořád nevítězily. Pravda ovšem je, že bez víry v ně by život ztratil veškerý smysl.
