Budeme jednou očkovat děti proti drogám?
VZNIKNE NĚKDY LÉK, který dokáže vyléčit ze závislosti na psychoaktivních látkách? Donedávna se to zdálo nemožné. Před časem ale vznikla vakcína proti kokainismu. Jednou bude třeba skutečně možné podobně léčit i kouření nebo další narkomanie.
ZÁVISLOST na nejrůznějších chemických látkách je dobře známý a rozšířený společenský problém. V současnosti se většinou léčí kombinací psychoterapie a substituce, vzácněji pomocí farmakologické léčby. Substituce spočívá v podávání látek s podobnými účinky, jako má ta, na niž si pacient vypěstoval návyk, ale méně škodlivými.
Dávka se postupně snižuje, dokud ji nemocný nepřestane potřebovat. Další možností jsou farmaka, jež brání příjemnému účinku drogy, nebo ho dokonce mění v nepříjemný. Krom toho se někdy dokonce dají částečně regulovat projevy bažení po droze (craving).
Všechny tyto přístupy jsou zaměřené na mozek pacienta, neboť závislost na drogách vidí lékaři především jako projev pozměněné biochemie nervových buněk.
V posledním desetiletí se ale začíná vynořovat odlišné pojetí léčby. Jeho zastánci navrhují přistupovat k drogám v těle podobně jako k bakteriím a virům způsobujícím infekční nemoci. Snaží se vymyslet vakcínu – látku, jež naučí imunitní systém vyrábět proti drogám protilátky. Pokud by se to povedlo, nebylo by nutné za každou cenu ovlivňovat složité chemické procesy v mozku.
Vyrobit protidrogovou vakcínu je ale úkol technologicky natolik náročný, že byl donedávna považován za nesplnitelný. Hlavní důvod spočívá v rozdílu velikosti molekul drog a obvyklých cílů imunitního systému, jenž je nastaven k boji s daleko většími objekty. Molekuly virů a bakterií jsou obvykle složitější než molekuly drog, jež naopak často připomínají signalizační látky tělu vlastní.
VAKCÍNA PROTI KOKAINU
Finta při výrobě protidrogové vakcíny spočívá v přilepení malé a lehké molekuly drogy k nějaké velké a těžké molekule, kterou imunitní systém rozpozná. Pokud se to podaří, uloží si ji organismus do paměti, a až na ni příště narazí, začne proti ní vyrábět protilátky.
Psychoaktivní substance by se tak vůbec neměla dostat na místo svého působení, protože by neprošla „celní kontrolou“ mezi krevním oběhem a mozkem. Ztratila by svůj účinek.
Dosavadní výsledky jsou skromné, leč slibné. Nové vakcinační techniky by mohly nejen pomoci velkému množství lidí, ale též ušetřit značné peníze.
Zatím největší úspěch je asi s očkováním proti závislosti na kokainu. První, kdo prokázal možnost výroby takového očkování, byl Kim Janda ze Scrippsova výzkumného ústavu v kalifornském San Diegu.
Ve vakcíně je částice drogy propojena s molekulou, již za normálních okolností vyrábí bakterie způsobující choleru. Minimální hladiny protilátek potřebné k potlačení projevů závislosti dosáhlo 43 procent uživatelů vakcíny. Něco přes polovinu z nich pak zvládlo i abstinovat, oproti pouhé pětině z těch pacientů, u nichž se v krvi protilátky neobjevily.
Vakcína je pořád ještě ve vývoji, takže je pravděpodobné, že se její účinnost časem zvýší. Kim Janda se snaží o přípravu vakcín proti drogovým závislostem už čtvrt století. U laboratorních krys se mu to podařilo i v případě heroinu.
Pokouší se také o očkování proti obezitě, jež by blokovalo účinky hormonu ghrelinu, způsobujícího pocit hladu. Zažil ale i zklamání, když selhala jeho zpočátku nadějná vakcína proti návyku na nikotin. Pacienti s ní přestávali kouřit stejně jako lidé dostávající neúčinné placebo.
ETICKÝ PROBLÉM
Příprava vakcín má svoje hranice. Látky zneužitelné jako drogy se občas využívají i v medicíně. Například heroin coby prostředek k tišení bolesti. Mnoho léků, jež se používají ke stejným účelům, je mu podobných. Očkovaní lidé by je tedy nemohli brát, protože by v jejich případě nefungovaly. Vědci zatím proto vyvíjejí očkování pro lidi, kteří už závislí jsou a chtějí přestat.
Co kdyby se však podařilo očkování vylepšit natolik, že by mohlo působit jako prevence, jako je tomu třeba v případě příušnic? Bylo by pak správné, aby rodiče nebo vláda nechali očkovat děti, takže by se jako dospělí nemohli těšit z příjemných účinků drog?
Vývoj vakcín by mohl způsobit i závody ve zbrojení mezi producenty drog a producenty očkování. Substance, proti jejichž účinkům by už existovaly vakcíny, by však brzy zřejmě nahradily jiné, proti nimž by očkování neexistovalo.
AUTOR JE BIOLOG
