Podívejte se: Havrani utíkají před nastupujícím jarem
Havrani polní začínají odlétat z Česka, což neodvratně znamená nástup vesny. Ten je sice stanoven na 20. března (letos jarní rovnodennost poprvé nenastane 21. března, jak jsme se učili ve škole), ale dva až čtyři miliony havranů, kteří k nám zalétají na zimu z východu a severovýchodu Evropy, už od konce února uvolňují místo bledulím a prvosenkám a brzy je nahradí typičtí ptačí poslové jara – kukačky, čápi, vlaštovky nebo rorýsi.
Fotograf Stanislav Krupař a redaktorka Kateřina Kadlecová letos v zimě na havrany zaostřili – vizte fotogalerii a kupte si dubnové GEO (vychází 20. března), v němž najdete jejich velký článek o jednom z nejobvyklejších a nejčetnějších českých ptačích druhů.
Havrani se hodí: likvidují odpadky
Havran polní není některými z nás příliš oblíben – o jeho hlučném krákání a všudypřítomném trusu vědí své třeba obyvatelé Mělníka, Pardubic, Poděbrad, Nymburka, Kralup či dalších měst sousedících s jeho středoevropskými zimovišti.
Ti snášenlivější z nás však měli radost, když se 25. ledna tradičně mediálně oblíbení havrani dostali do zpráv na ČT24 – to když se zhruba dvacetitisícové hejno přesunulo z největšího moravského nocoviště v židlochovických lesích o kousek dál, do Brna ke Svratce.
Významný český ornitolog Karel Hudec, který jakožto Brňan lokalitu dobře zná, televizním redaktorům osvětlil, že se tak mohlo stát kvůli dezorientaci ptáků v listopadovém smogu a husté mlze: „Zůstali během té mlhy v Brně, objevili nocoviště, pak zjistili, že je pro ně energeticky výhodnější než lítat třicet kilometrů do Židlochovic a zase ráno zpátky. Takže zůstávají přímo na místě u zdrojů potravy.“
A Brňané oproti očekávání nejsou proti – uvědomují si sice, že po havranech zbude trus, ale na druhou stranu město a jeho okolí zbaví odpadků, a navíc na sněhu vypadají jako romantická připomínka zašlých časů. Tiskový mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára se za celou zimu nesetkal s jedinou stížností občanů na přítomnost havranů ve městě: „A mimochodem, já sám jsem od počátku zimy neviděl jediného – jen ještě na podzim, když přiletěli k nám do parku.“
Havrani jsou v Rusku pochoutkou
Havran zdobí i znak obce Ráby, v níž ornitolog Jiří Česák sleduje havrany už třicet let. Tady, v malé vísce u Pardubic, se hlavně díky němu okroužkovalo nejvíc havranů v České republice a pravděpodobně i ve střední Evropě – na 18 tisíc. „Hodně lidí se věnuje krásnějším nebo vzácnějším ptákům, havrany nás moc nedělá,“ říká Jiří Česák. „Když za mnou před třiceti lety přišel kamarád, abychom kroužkovali havrany, taky se mi do těch černých potvor nechtělo, ale pak jsem tomu propadl.“
Obě odchytové voliéry pana Česáka stojí v poli pod kopcem, na němž strmí pozdně středověký hrad Kunětická hora. Právě tady se za Marie Terezie procházel správce zdejšího katastru, císařsko-královský dvorní rada František Antonín Raab, tedy v překladu z němčiny havran, jenž dal obci Ráby jméno.
Záznamy Jiřího Česáka potvrzují, odkud k nám havrani přilétají, dá se z nich vysledovat věk nebo to, zda už na daném nocovišti pobývali v minulých sezónách. Letošní mírná zima způsobila, že jich přilétlo mnohem méně než jiné roky. Dobří havrani se ale vracejí: „Mají v genech, že ze severovýchodu letí právě sem. A podle zpětných hlášení ze zahraničí, která si zanáším na mapu, nejsou žádné velké výchylky.“ Nejstaršímu havranovi, který se do Rábů vrátil, bylo devatenáct let, a třeba by se byli našli i starší, kdyby v Rusku chutné ptáky přestali pojídat.
Určitě jste si všimli, jak často je havran zastoupen ve rčeních, lidových písních a jiných folklorních útvarech. Odhlédneme-li od slavné Poeovy básně, která je v originále ve skutečnosti věnována krkavci, najdeme i v soudobém českém umění havraní stopy. Zde několik ukázek:
„Havrani na sněhu, černí a úžasní, večer mi radili, co napsat do básní…“ (z písně Havrani na sněhu z muzikálu Kudykam Michala Horáčka)
„Sníh je bílá hmota, sloužící k přechodnému uchovávání havraních pařátků.“ (z Korvíny čili Knihy o havranech Petra Rákose)
„Když nadejde soumrak a tma, ten azbestový inkoust prchající sépie dne, se rozpije ve vzduchu a zakousne se do práv večera, pokládají havrani hlavu na stranu a začínají spolupracovat se spánkem.“ (z Korvíny čili Knihy o havranech Petra Rákose)
„Křičel jsem lásko má, na hory na doly, až jsem vyplašil ony havrany v údolí. Vylétli jako když vystřelí a pak pod nebem stali se bílými anděly…“ (z písně Stodoly od Jarka Nohavici)
„Kráká starý havran, krákat nepřestane, dokud v Koločavě živý chlap zůstane.“ (z písně Zabili, zabili z muzikálu Balada pro banditu)
- Architektura lidského mozku
Fascinující vizualizace nejkomplexnějšího orgánu světa
- Vesmír pod hladinou
Přes dva roky zkoumala mezinárodní expedice v mnohém neprobádaný mořský plankton. GEO ji doprovázelo při plavbě na Galapágy
- Inteligence
Vědci snad konečně přicházejí na kloub principům fungování našeho myšlení
