Disketa slaví 45 let. A díky kauze manažera ŘSD s dětským pornem je zase "in"
V roce 1967 společnost IBM představila světu disketu. Magnetické médium čtvercového tvaru, na které bylo poprvé možno ukládat data digitálně. Do té doby se využívalo výhradně záznamových médií na bázi analogového signálu.
První disketa, kterou IBM uvedlo, byla čtrnáctipalcová – její průměr byl tedy 35 centimetrů. Pro představu: disketa byla ještě o pět centimetrů větší, než běžná gramodeska.
Kdo si vybaví první domácí počítače, pamatuje už spíše diskety 5,25“ a především nezapomenutelné diskety 3,5“ s kapacitou 1,44 MB. „Floppyny“, jak se počeštilým výrazem tří a půl palcová média familiérně označovala, znamenala poslední evoluční fázi diskety. Systém Windows 95 byl již distribuován na optickém disku CD.
Maxell a BASF. Pro mladší generace neznámé značky. Pamětník však při vyřčení těchto slov zavzpomíná na dobu devadesátých let. Na dobu, kdy se systém Windows ještě instaloval z desítek disket. Velmi častou vzpomínkou budiž i boj s nervy, kdy se z balíku třiceti disket podařilo mechanice přečíst pouze dvacet devět z nich.
Dnešní Windows již nepracují na bázi systému MS-DOS, přesto se pevný disk stále označuje písmenem „C“. Označení disku vychází právě z doby, kdy byla písmena A a B rezervována pro disketové mechaniky.
Přestože jsou diskety symbolem devadesátých let, společnost Sony jejich výrobu ukončila teprve v roce 2010. Diskety stále běžně nalezneme v obchodech s elektronikou, a to za průměrnou cenu šesti korun za kus. Zuby nehty si výrobu floppy disků hájí společnost Verbatim. Diskety zůstávají často jediným možným způsobem ukládání dat u starších účetních software. Jako šifrovací médium používají diskety i některé banky.
Jedno z mála posledních míst kde se také s disketou můžeme setkat je textový editor, kde se ikona diskety používá dodnes jako symbol pro uložení dokumentu, přestože mladší generaci pravděpodobně netuší, co ikonka vlastně značí.
Dnes je disketa zase v centru pozornosti díky kauze bývalého manažera Ředitelství silnic a dálnic Michala Haly. Ten byl obviněn, že měl na disketách uložené dětské porno.
Jeho advokát se podle iDNES proti takovému výroku ohradil s tím, že se „tyto diskety nevyrábí již řadu let a sám Michal Hala uvedl, že diskety nepoužívá zhruba 10 let. Jeho počítač nemá ani mechaniku.“ Na jednu disketu by se vešlo zhruba 15 sekund videa ve velmi nízkém rozlišení.
