Předávání cen Magnesia Litera: tentokrát žádné "české trapno"
„Já myslím, že se pohnul, ale je to tak, jako když se roztlačuje lokomotiva. (…) Já věřím, že z toho udělám rychločlun,“ odvětil mimo jiné Petr Dvořák, generální ředitel ČT, při slavnostním předávání knižních cen Magnesia Litera moderátorce středečního večera Anně Geislerové na otázku „Tak jak se pohnul kolos?“. Řeč byla samozřejmě o České televizi.
S rychločlunem bych malinko brzdila, i když je pravda, že ambiciózní manažer nezahálí. Ale až práce nových tvůrčích skupin, podzimní programové novinky nebo vývoj plánu s dětským programem ČT3 ukáží, zda Petr Dvořák místo motorového člunu neřídí starý známý janečkovský Titanic…
Soudě podle slavnostního večera Magnesie Litery, který v přímém přenosu odvysílala 4. dubna ve 20 hodin ČT2, je všechno zcela v pořádku. Geislerová, která předávání nejznámější literární ceny moderovala už počtvrté, sice v průběhu večera dělala narážky na jistou únavu materiálu a naznačovala, že za pultíkem v sousedství knih stojí možná naposled, ale pár přebreptů a zámlk dokázala dobře proměnit v žert a režisér večera a spolumoderátor Jiří Havelka ji pak zdatně doplňoval, zachraňoval a nechával zářit, když bylo třeba.
Zaplaťpánbu si organizátoři odpustili tragické tance a zoufalé zpěvy, a i když hlediště Nové scény Národního divadla, kam se v aktuálním jedenáctém ročníku udílení přeneslo z divadla Stavovského, nebylo právě přeplněné, tentokrát jsem nepostřehla žádné oči vsloup, jen pár ironických úsměšků a kamenných pohledů, a nezaznamenala jsem ani jeden z okamžiků, v jakých se diváci pod náporem „českého trapna“ snaží splynout se sedadlem.
Je fakt, že vystoupení loňské nositelky Nobelovy ceny za literaturu, německé prozaičky Herty Müller, mohlo být kratší, že zpráva o hrozbě epidemie „akutní potřeby číst“, vyhlášená ze studia Událostí ČT, v prvních okamžicích zaváněla šířením poplašné zprávy nebo že vystupení „ministryně kultury“, krasavice Aleny Hanákové, působilo snad ještě hůř než to loňské Besserovo (paní A. H. přišla divákům sdělit, že na ministerstvu úřaduje z ložnice, o knihách – snad naštěstí – neřekla nic). Ale celkově to byla dobrá, uměřená hodinka a půl.
Přehled vítězů jednotlivých kategorií (próza, poezie, objev roku, kniha pro děti a mládež, nakladatelský čin, literatura faktu a překladová kniha) vizte slovem níže, případně obrazem zde: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10394763944-magnesia-litera-2012/21256225680/.
Už nominace zvolené z více než tří set přihlášených knih byly podle mého názoru až na tři čtyři výjimky navrženy tak dobře, že bylo takřka jedno, kdo cenu nakonec získá (ačkoli úžasná tři vítězství nakladatelství Academia a trofej na poli poezie sousedovi z Děčína, sudetskému bardovi Radku Fridrichovi, ze srdce přeju).
O jediný úkrok směrem ke kontroverzi se pak postaral Michal Ajvaz, čerstvý držitel ocenění Kniha roku za útlý podzimní román Lucemburská zahrada. Stejně jako před měsícem dokumentarista Martin Mareček na Českých lvech, i držitel hlavní ceny Magnesia Litera při přebírání ocenění ponoukal sponzora obou zmíněných kulturních akcí, firmu Karlovarské minerální vody, aby se zabývala problémem chátrajících Lázní Kyselka, které jsou ve skutečně pokročilém stadiu rozkladu.
Předávající zástupce společnosti se překvapivě neurazil, ale naopak konstatoval, že na opravu prvních dvou staveb padne z kapsy koncernu 60 milionů korun. Uvidíme, zda stav lázní nebude společnosti, která dlouhodobě podporuje kulturu, ale zamést si před vlastním prahem jaksi pozapomněla, vytýkán i napřesrok…
Výsledky letošního ročníku ML
Magnesia Litera 2012 – Kniha roku
Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada (Druhé město)
Litera za prózu
Marek Šindelka: Zůstaňte s námi (Odeon)
Litera za poezii
Radek Fridrich: Krooa krooa (Host)
Litera za knihu pro děti a mládež
Radek Malý: Listonoš vítr (Albatros)
Litera za literaturu faktu
Jiří Knapík, Martin Franc a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967 (Academia)
Litera za nakladatelský čin
Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag (Academia)
Litera za překladovou knihu
Irène Némirovská: Francouzská suita (Přeložila Helena Beguivinová, Paseka)
Litera pro objev roku
Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění (Academia)
Albatros Media Cena čenářů
Zdeněk Svěrák: Nové povídky
Mimochodem, jen pro srovnání uvedu před pár hodinami zveřejněný seznam finalistů prvního ročníku Ceny Česká kniha, ocenění, které doufá obnovit zájem o překlady současné české beletrie v zahraničí: M. Ajvaz: Lucemburská zahrada; B. Bellová: Mrtvý muž; V. Binar: Číňanova pěna; R. Denemarková: Kobold; S. Fischerová: Pasáž; J. Moník: Schweik it easy a V. Šlajchrt: Bankrot. Jak patrno, tři z nominací, ta pro Sylvu Fischerovou, pro Michala Ajvaze a Josefa Moníka, se s nominacemi Litery kryjí. Doufejme, že publicita přinese nejen oceněným, ale i nominovaným autorům jako každoročně pár set a výjimečně i tisíců prodaných výtisků navíc.
