“Pane řediteli, objevila se mlha.” Před dvěma lety se u Smolenska zřítil vládní speciál Polska
Přesně před dvěma lety se při finálním přiblížení k ruskému letišti Smolensk zřítilo vládní letadlo Polska, na jehož palubě mimo prvního manželského páru zahynulo dalších 94 osob z řad polské elity. Ani po dvou letech není polská strana spokojena se závěry vyšetřování. Co se během uplynulých 24 měsíců zjistilo?
Téměř ihned po nehodě se začala hromadně skloňovat problematika špatných povětrnostních podmínek v oblasti letiště. Ty se těsně před nehodou podle dostupných záznamů neslučovaly s bezpečným přistáním. Dohlednost byla pouhých 500 metrů, hustá mlha, teplota jeden stupeň nad nulou a vlhkost 98%.
Výška rozhodnutí byla ještě před prudkou změnou počasí věží ve Smolensku stanovena na 100 metrů. To znamenalo, že pokud při přiblížení klesne pilot na danou výšku a nemá vizuální kontakt s přistávací dráhou, musí ihned přerušit přistávací proceduru.
Letiště
První dohady o nefunkčnosti podpůrných přistávacích systémů ILS (Instrument Landing System, pozn. autora) na smolenském letišti se vyvrátily, avšak jinou cestou než se předpokládalo. Ukázalo se totiž, že vládní speciál nebyl pro přistávání s ILS vůbec vybaven. Na tuto skutečnost byla polská strana dokonce upozorněna ještě před odletem vládního speciálu, avšak nepovažovala informaci za směrodatnou a označila jí jako pokus o kladení překážek vzpomínkové akci v Katyni.
Podle audio záznamů byla komunikace s věží velmi laxní a to na obou stranách. Věž se například kapitána tázala “Už jste někdy přistávali na vojenském letišti?”
Sestupová dráha letadla
Podle záznamů z černých skřínek se letadlo již delší dobu před pokusem o přistání nacházelo mimo sestupovou dráhu a to jak v horizontální tak vertikální dráze. Přestože Tu-154M Lux přistávalo na autopilota, ztrácelo výšku a odchylovalo se od dráhy bez povšimnutí pilotů.
Ve chvíli, kdy letadlo míjelo výškovou hranici 100 metrů, začal piloty varovat výstražný systém TAWS. Podle audio záznamu z kokpitu se alarm “Pull up!” ozval celkem dvanáctkrát během dvou minut před koncem nahrávání. Pilot však zahájil proceduru přerušeného přistání až po první kolizi křídla se stromy, tedy zhruba ve výšce osmi metrů nad zemí.
Letadlu Tu-154 se při prudkém zvýšení tahu motorů propadá ocasní část o několik metrů. Při téměř nulové výšce letadla se tak kolizi se zalesněným terénem již nedalo zabránit.
Třetí osoba v kabině
Audio nahrávka poukázala na neznámou osobu v prostoru kabiny. Opakovaně se kapitána tázala na předpokládaný čas přistání pouze několik desítek vteřin před pádem. To by nahrávalo teorii o možném stresu posádky, kterému byla vystavena ze strany velení. V čase 10.26 kapitán na záznamu říká “Pane řediteli, objevila se mlha.” Podle všeho hovořil směrem k šéfovi protokolu Kazanovi, který se v kabině tou dobou také nacházel.
Záznamy z věže letiště Smolensk stále nebyly zcela odtajněny. Z uveřejněných částí ale vyplývá, že věž informovala letadlo o blížícím se terénu, avšak s velkým zpožděním a ve chvíli, kdy již nehodě nešlo zabránit. Na černých skříňkách je zaznamenáno také informování věže o špatné viditelnosti a doporučení odletět na záložní letiště. Polská strana patrně veškeré informace proudící z věže nebrala v potaz. Kapitán letadla byl navíc upozorněn piloty dvou přistávajících letounů na otřesné podmínky panující v okolí letiště. Polský Jak-40 přistál s velkými problémy a ruský Il-76 nepřistál ani na druhý pokus.
Obvinění polského velení ruskou stranou
Závěrečná zpráva ruského vyšetřovacího týmu jako hlavní příčinu nehody uvedla klesání pod výšku rozhodnutí a ignorování TAWS alarmu. V dodatku je však uvedeno, že toto počínání pilotů mohlo být zapříčiněno tlakem, který na ně byl vyvíjen ze strany velení.
Tato teorie se opírá především o epizodu z roku 2008, kdy prezident Kaczyński cestoval do Gruzie. Tehdy odmítl kapitán letadla díky možnému riziku přistát a zvolil místo Tbilisi letiště v Ganže. Kopilota mu dělal právě pozdější kapitán letu do Smolensku. Po přistání v Ganže prezident před novináři velmi nevybíravým způsobem oba piloty zkritizoval a poukazoval na svou pravomoc nejvyššího velitele ozbrojených sil.
Polská strana do dnešního dne trvá na tom, že vyšetřovací zpráva není objektivní a volá po novém vyšetřování, kterého by se ruská strana neúčastnila. Ruská vyšetřovací komise například dodnes nepředložila záznamy z řídící věže letiště Smolensk.
Vládní špičky Polska otevřeně hovoří o atentátu. Kvůli nejasnostem ve vyšetřovací zprávě byla polskou stranou na konci března exhumována již třetí oběť nehody. Tento krok však sklidil značnou kritiku veřejnosti.
O tom, že kauzu řada lidí nepovažuje za uzavřenou, svědčí i průzkumy veřejného mínění. Až čtvrtina Poláků je podle nich stále přesvědčena o atentátu a zmanipulovaných důkazech o nehodě.
