Věda ve školních lavicích? Nikdy není příliš brzy
Bylo mu patnáct let, když začal pracovat s nanovlákny – a o rok později už věděl o jejich uspořádání do pravidelné struktury skoro tolik jako přednášející na oborových vysokých školách.
Aleš Stejskal z Letohradského soukromého gymnázia je jedním ze sedmi českých -náctiletých studentů, kteří budou za tři neděle se svými projekty bojovat na největší světové vědecko-technické soutěži určené středoškolákům, Intel ISEF. Do Pittsburghu, kde se ve dnech 14.–18. května odehraje celosvětové finále a setkání možných budoucích nositelů Nobelovy ceny s těmi současnými (mnoho nobelistů sedí v porotách sedmnácti soutěžních kategorií), se sletí přes 1500 talentovaných středoškoláků z 65 států. A nebyl by žádný div, kdyby Češi v Americe opět excelovali – loni si ze zámoří přivezli celkem pět ocenění.
Letošních šest projektů (jeden z nich je týmový) tvoří pestrou směsici disciplín, témat a vědeckých metod. Ivana Smutná a Monika Dobrovodová se zaměřily na antropometrii dětí a mládeže s důrazem na jejich BMI, a tedy nezdravé přibývání české populace nezletilců na hmotnosti; Petr Pokora měřil antioxidační aktivitu a polyfenolické sloučeniny v souboru 243 hybridů meruněk, aby našel odrůdu nejzdravější pro člověka; Eva Umlaufová studovala enzymy a porovnávala formy lidských cytochromů P450; Tomáš Mariančík vytvořil řadu experimentálních procesorových architektur zkoumající tvorbu strojového kódu; Ondřej Vošta mapoval potravní vztahy jeskynních bezobratlých živočichů na modelu chvostoskoka a již zmíněný Aleš Stejskal se opět věnoval usměrňování nanovláken, projektu, s nímž už loni jako kvintán získal v prestižní světové soutěži I-SWEEEP v americkém Houstonu zlatou medaili v kategorii Engineering a také jednu ze čtyř hlavních cen (tehdy svůj stroj na produkci nanovláken sestavil ze stavebnice Merkur).
Zajímavostí je, že oproti očekávání ani jeden ze sedmi nadaných středoškoláků nestuduje nejprestižnější pražská gymnázia. Všichni sice mezi podmínkami úspěchu jmenují podporu své školy i učitelů a zejména pedagogické vedení a speciální přístup učitele toho předmětu, do nějž spadá jejich odborná specializace a koníček zároveň, ovšem vůle a schopnosti jednotlivce jsou na této úrovni znalostí evidentně důležitější než kvalita vzdělávací instituce.
„Se špičkovou technikou a vědou lze začít mnohem dřív, než si uvědomujeme,“ říká Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET. Právě „amavetí“ celorepubliková soutěž vědeckých projektů středoškoláků deleguje do Států tři z finalistů Intel ISEF, další trojice mladých vědců se pak rekrutuje z vítězů celostátní soutěže SOČ (Středoškolská odborná činnost). „Projekty všech soutěžících, kteří letos jedou do USA, dosahují úrovně vysokoškolských diplomových prací,“ pokračuje Medřický s tím, že je zásadní, aby měli nadaní žáci možnost setkat se již v rámci středoškolského studia s vědou a výzkumem a aby je vzdělávací systém, zosobněný pedagogy, co nejdříve začal profesně orientovat.
Mladí vědci, kteří budou v polovině května v Pittsburghu hájit barvy českého školství, získali své medaile v obou výše zmíněných českých soutěžích již loni. Letošní národní finále klání vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, organizované asociací AMAVET, proběhlo v pátek 20. dubna – a s prací týkající se molekulárních markerů a jejich využití pro DNA Barcoding a fylogenetické studie v něm zvítězila osmnáctiletá Do Hoang Diep. Ta svým úspěchem stvrdila vynikající pověst pilných českých studentů vietnamského původu.
