Tragédie skupiny ZINC nastává dne 4. dubna 1942 odpoledne, kdy se Gerik přihlásí na protektorátní policejní stanici. Okamžitě je předán gestapu. Ještě téhož večera je zatčena rodina Oldřicha Pechala.

Tragédie skupiny ZINC nastává dne 4. dubna 1942 odpoledne, kdy se Gerik přihlásí na protektorátní policejní stanici. Okamžitě je předán gestapu. Ještě téhož večera je zatčena rodina Oldřicha Pechala. Zdroj: kresba Zdenka Landová / text: Jaroslav Čvančara

Ve Velké Británii jsou připraveny další skupiny. Úkolem OUT DISTANCE je dopravit do protektorátu speciální naváděcí maják Beacon, provést sabotážní akci v michelské plynárně, a především úzce spolupracovat se SILVER A. Skupina ZINC má na Moravě vybudovat pomocí domácí ilegální organizace konspirativní zpravodajskou základnu.
Úkol OUT DISTANCE podepsal bývalý student medicíny, desátník aspirant Ivan Kolařík, velitel nadporučík Adolf Opálka a rotný Karel Čurda. Všichni absolvovali kurs útočného boje ve Skotsku, skoky padákem v Ringway i doplňující školení.
O složení výsadku ZINC bylo rozhodnuto až na poslední chvíli. Velitel, nadporučík Oldřich Pechal, pochází z kraje, kde má skupina operovat. Rotmistr Arnošt Mikš je specialista přes sabotáže a diverze. Jako radiotelegrafista je vybrán četař Viliam Gerik.
K výsadku dojde v noci na 28. 3. 1942 s velkou navigační chybou u obce Gbely na Slovensku. Parašutisté z OUT DISTANCE přistáli u Ořechova na jižní Moravě. Brněnské gestapo se ale brzy dostává na stopu Ivana Kolaříka, jenž se 1. dubna 1942 v bezvýchodné situaci otráví.
Když muži ze skupiny ZINC zjistí, že jsou na Slovensku, ukryjí část materiálu. Poté se pokusí vyhledat Gerikovy příbuzné. Bezúspěšně. Od samého počátku je doprovází smůla.
12 Fotogalerie

Proniknout do protektorátu nebyl snadný úkol. Podívejte se na druhý díl unikátních kreseb z cyklu Atentát

HANA BENEŠOVÁ

Malířka Zdenka Landová začala cyklus Atentát kreslit v roce 1968. Šedesát kreseb z celkových sto šedesáti osmi později zveřejnil časopis Junák. Dnes přinášíme druhý díl.

 

 

„Tváře některých hrdinů, například Karla Kněze, jsem neznala. Zavřela jsem oči a snažila jsem si vybavit, jak vypadal. Je to zvláštní, ale namalovala jsem ho jak podle fotografie… Živě jsem si představovala každou situaci, - jak Jindřiška odvádí Kubišovo kolo, co prožívali parašutisté v kryptě, jak tam statečně bojovali… Často se mi o lidech, kteří za tuhle zemi obětovali svůj život, zdá. Nesmí se na ně zapomenout.", říká autorka kreseb Zdenka Landová.