Výstava „Reflex v soškách a amuletech“ šokovala karlovarské archeology
Existuje-li časopis dvacet dva let, má přímo povinnost ohlížet se do vlastní historie, i když je často už značně zavátá prachem událostí novějších a zdánlivě srozumitelnějších. Takže není divu, že když se objevila možnost vystavit „cokoli“ z dějin Reflexu na festivalu v Karlových vareh, nelenili jsme, vytáhli ze zásuvek archeologická kladívka a vydali se do míst, kde měl Reflex v průběhu věků své redakce.
A nevídáno, chtělo to trochu kopání, nicméně, našli jsme překvapivé – já se to nebojím se říct - mnohdy až fantastické věci: primitivní pomůcky z dob počátečního, takzvaného hájkovského období Reflexu, obětní sošky, jimiž se jednotliví šéfredaktoři snažili ovlivnit prodaný náklad směrem vzhůru, jakož i oslavné, byť primitivní artefatky z devadesátých let minulého století, jimiž se někteří výtvarníci snažili vzdát hold časopisu, který je uváděl do tajů za bolševika tabuizovaných témat – sexu, kritického myšlení a „travnatých“ článků J.X.Doležala.
Není divu, že expozice označená souhrnným názvem „Historie Reflexu v soškách a amuletech 1990 – 2012“ vzbudila v karlovarských Lázních III, kde má své sídlo Reflextor, značný zájem. Několik západočeských archeologů výstavu dokonce označilo za podobně průlomovou jako Dočkalův nález matric z Nerudových Národních listů v podzemí jednoho z domů na Václavském náměstí.
Posuďte sami:
A podívejte se na videokomentář:
