"Neučte děti, že při jídle se nemluví," říká šéfkuchař David Šašek
Když má volný den, jí 5x denně malé porce, v cizích hospodách je bezproblémovým hostem a věří, že gastronomie v Česku se zlepšuje. Přečtěte si rozhovor s šéfkuchařem restaurace Coda Davidem Šaškem.
Kolikrát denně jíte?
Před lety jsem se naučil snídat, hlavně díky dceři, které vždy musím něco ráno připravit. Tak se snídaně stala významným článkem v mém denním příjmu potravy. Dalších příležitostí k jídlu už přes den moc není. Vše je závislé na vytíženosti podniku. S kuchaři jíme většinou dopolední polévku za pochodu a pak první jídlo kolem čtvrté, takže když to shrnu, většinou jím třikrát – snídaně, polévka, obědo-večeře.
Jak se stravujete ve dnech, kdy nechodíte do práce?
Když jsem doma, snažím se jíst tak pětkrát denně malé porce a spíše si vše pořádně vychutnat. Většinou pravidelně každý týden v neděli chodím do restaurace na oběd, který nám trvá asi dvě a půl hodiny. Doma jím převážně kvanta rýže, těstovin, ryb, bio kuřecího a krůtího masa. Samozřejmě zeleninu a ovoce. Preferuji jednoduchá a lehká jídla a občerstvení v italském stylu. Rád proběhnu pár obchodů, které se specializují na tento druh potravin, jako je Di Showroom a WF Market, kde si můžu koupit originální suroviny i v menším množství, a pak si něco dobrého uvařím.
Když si vaříte jídlo sám pro sebe doma, dbáte také na to, jak bude na talíři vypadat?
Ano. Vždy se snažím jídlo nandat tak, aby vypadalo na talíři co nejlépe, ale nejsem příznivcem přílišného zdobení. Mám rád jednoduchost a minimalismus. Čistě nandané jídlo.
A když vám uvaří někdo jiný, začnete automaticky přemýšlet, jak byste to jídlo upravil vy?
Když dostanu od někoho jídlo třeba na návštěvě nebo od mojí ženy, nikdy nepřemýšlím, jak bych to já upravil nebo udělal sám. Když připravujete jídlo pro lidi, které máte ráda a se kterými vám je dobře, děláte to s velkou radostí a nejlépe, jak vám to jde. Dáte do toho všechno. Takové jídlo je vždycky výborné, a hlavně autentické. Když mi někdo uvaří, vždy si toho velmi vážím a jídlo si s pokorou a radostí vychutnám.
Mluvíte rád o jídle?
Určitě. Patří to do mého světa. Mám rád dobré jídlo, suroviny a techniky vaření. Je to téma, které vám může zabrat hodiny a hodiny povídání. Ve světě jídla a vaření nejsou žádné hranice, všechno je možné! Je to jen na vás a vašich možnostech.
A mluvíte rád při jídle?
Ano. Kdy jindy. Rozhodně nesouhlasím s tím, když jsou děti ve škole učené, že při jídle se nemluví. To je základní hloupost, právě o tom to stolování je.
Jaký máte vztah k jídlu z dětství?
Já bych řekl, že vřelý. Dětství jsem prožil na vesnicích, kde bylo zvykem se pravidelně scházet na rodinné obědy. Můj děda byl takový farmář, takže u něj byl dostatek kvalitní zeleniny a kvalitního masa. A mělo to i svou atmosféru, takže kladný vztah k jídlu mám určitě odmala.
A naopak, máte nějaké negativní zážitky z dětství spojené s jídlem?
Tak to asi ty klasické pokusy školní jídelny. Z rodiny asi ne. Do dneška si jen pamatuji, že mi neudělal doma dobře pokus o nějaké nudle s tvarohem. Jinak nic.
Stěžujete si v restauraci?
Jsem spíš bezproblémový host. Také přihlížím k tomu, jaké má vůbec možnosti. Ale když už jdu do nějaké dobré restaurace a jídlo je špatné, tak i něco vrátím. Protože není přece v pořádku podporovat podniky, které nejsou dobré. Ať se uvolní prostor raději pro nějakou kvalitní restauraci.
Naopak pochválíte?
To v každém případě. Dobré věci se mají chválit, aby ti lidé měli motivaci. Je to velký závazek, takže určitě chválím.
Máte nejoblíbenější jídlo?
Mám jich hodně. Z české kuchyně mám rád dobře udělané hotovky. Také mám rád indickou kuchyni. Římský kmín, když voní v jídle. Rýžový pilaf je asi moje nejoblíbenější jídlo. Taková ta jídla z jednoho hrnce.
Kdybyste chtěl na jídlo dostat ženu, co byste jí uvařil?
Zaleží, jaká žena by to byla. Ale určitě něco lehkého, maliny, jahody, nějaký salát. Ryba, něco lehkého. Určitě dobrý dezert.
Co nejzajímavějšího jste dělal v životě při jídle?
Tak při jídle se dá dělat spoustu věcí. Ale nevím, nepamatuji si. (smích)
Co si myslíte o fastfoodech?
Nejsem velkým klientem fastfoodů, ale když jsem na cestách, tak mi vyhovují fastfoody, kde dělají třeba dobré saláty. Jsem zaměřen spíš na fastfoody typu bageterií. Já nemám moc rád smažené věci, nejím hranolky, takže když fastfood, tak něco lehčího. Ale určitě je nezavrhuji. Dnešní doba je rychlejší a člověk se musí někdy rychle najíst. A občas navštěvuji bistra s indickou kuchyní, kde používají dobrou rýži a dobré koření. Ale nejsem stálý klient.
Co si myslíte o české gastronomii?
Musím říct, že třeba v Praze už je na dobré úrovni. Hlavně podniky vyšší třídy už jsou tu srovnatelné třeba s Londýnem nebo s jinou světovou metropolí. Mám radost, že tu už také vzniklo hodně restaurací střední třídy, které jsou kvalitní ve smyslu poměr kvalita–cena. Jsem rád, že to tu takhle je. Akorát škoda, že na těch menších městech to takhle dobré ještě není, tam by to chtělo ještě úroveň zvednout.
Baví vás víc vařit, nebo jíst?
Oboje, ale asi spíš to vaření. Třeba hrozně rád připravuji dezerty, ale jinak je moc nejím. Tak jednou za rok. Ale přitom mě je baví připravovat.
