Od koček k duševní nemoci: mozek schizofrenních pacientů parazitům víc chutná
Dobrý den, pane profesore! Ráda čtu Vaše články v Reflexu, psychiatrická tematika mě zajímá. Pracovala jsem patnáct let v psychiatrické ambulanci jako zdravotní sestra, a i když tento obor nepatří mezi ty „optimistické“, je bezpochyby hodně zajímavý. Obracím se na Vás s tímto dotazem: v poslední době jsem na internetu četla článek o tom, že prodělaná toxoplazmóza může mít vliv na vznik duševních onemocnění, ba dokonce na sebevražedné jednání jedince. Nedočetla jsem se ale, jestli to způsobuje nemoc prodělaná a neléčená, nebo i prodělaná a přeléčená. O vlivu toxoplazmózy na nenarozený plod vím. Ale tato nová informace o pozdějším vlivu po prodělané infekci mě zaskočila. Obě mé dcery měly pozitivní toxoplazmózu ve věku kolem sedmnácti let – byly přeléčeny, mají děti, zdravé, nyní je jim kolem čtyřicítky. Proběhl i u nás na toto téma nějaký výzkum? Chtěla bych se o tom dovědět víc.
Děkuji za odpověď. Zdravím O. V.
ZÁJEM O VZTAH toxoplazmózy (infekce způsobené parazitem Toxoplasma gondii, TG) k duševním poruchám má poměrně dlouhou historii, jež u nás kulminovala doktorskou prací prof. Lubomíra Hanzlíčka z počátku 60. let a dnes pokračuje ze strany přírodovědců mj. v nedávno popularizovaném výzkumu Jaroslava Flegra z přírodovědecké fakulty UK v Praze, jenž vzbudil nevoli u milovníků koček, a z psychiatrické strany pracemi Jiřího Horáčka, Davida Holuba a dalších.
Sám jsem v sedmdesátých letech vyšetřoval pacientky hospitalizované (a tedy léčené) pro toxoplazmózu na infekční klinice na Bulovce a shledal u nich vyšší míru neuroticismu. Na druhou stranu ale nemocní hospitalizovaní tehdy na neurózovém oddělení na psychiatrii měli sérologické testy na toxoplazmózu negativní. Skupina kolem Jiřího Horáčka nyní ukázala, že zatímco mozky nemocných se schizofrenií i mozky nemocných s toxoplazmózou nevykazují žádné hrubší změny ve smyslu nápadného úbytku šedé kůry v porovnání s kontrolami, mozky nemocných se schizofrenií, kteří jsou zároveň pozitivní na toxoplazmózu, ano, a to výrazně a na první pohled.
Vypadá to, jako by mozek schizofrenních pacientů parazitovi „víc chutnal“. Stěží však lze tyto nálezy, byť nesmírně zajímavé z hlediska objasňování toho, co se při nemoci v mozku děje, interpretovat jako příčinný vztah mezi touto infekcí a duševní poruchou.
Určitý subtilní vztah TG a chování zde je, ale není jednoznačný ani specifický. Nosiči TG vykazují o něco vyšší sebevražednost než osoby bez TG a až třikrát vyšší úmrtnost při autonehodách. Mohlo by to být tím, že infekce svým působením v mozku zvyšuje impulsivitu. To však neříká nic o možném kauzálním vztahu TG a nějakého určitého duševního onemocnění.
Takže Vaše vnoučata jsou v tomto ohledu určitě už z lesa venku, pakliže nebudou jíst nedovařené maso a nenakazí se také.
