Zemřela Jiřina Jirásková. A smála se
Jen pár týdnů před svými dvaosmdesátými narozeninami zemřela divadelní
a filmová herečka a také dlouholetá ředitelka Divadla na Vinohradech
Jiřina Jirásková.
Příčina úmrtí nebyla dosud upřesněna, Jirásková však bojovala s vleklými zdravotními problémy a množily se zprávy o stále nových komplikacích a operacích. “Dobře věděla, že už jí moc času nezbývá, ale humor ji do posledního dechu neopustil,” řekl Reflexu režisér Jiří Strach.
Filmař, který o Jiráskové natočil jeden z nejosobnějších a nejjímavějších dokumentů a na sklonku života jí daroval roli, jíž česká kritika zařadila mezi nejlepší výkony uplynulé sezóny (Vrásky z lásky - pozn.red.), viděl herečku naposledy v pátek. “Gratuloval jsem jí k nominaci od kritiků a ona, ač samozřejmě polichocena, nasadila svůj typický poťouchlý výraz: “Kritikové že mě chválí? TIHLE kritikové?!” šklebila se. Vlastně to tehdy bylo asi naposledy, co se smála,” přemítá Strach.
Strachovy Vrásky z lásky, poetická komedie o stárnutí, v níž se setkala s Jiřinou Bohdalovou a nedávno zesnulým Radoslavem Brzobohatým, nebyly jejím posledním kontaktem s filmem. Pracovala do poslední chvíle, a tak ještě loni na podzim natáčela s Jiřím Menzelem operní veselohru Sukničkáři. Premiéry, s níž se počítá na duben, už se ovšem nedočkala, stejně jako udílení zmíněných filmových cen (26. ledna).
Herečka, jejíž světácké výroky o přátelství s Hynaisem (“Já jsem je všechny znala osobně, i Hynaise!”) vstoupily do dějin, dokázala zahrát bez nadsázky cokoli. “Byla to chodící noblesa, která vystřihla stejně dobře Kleopatru jako bábu Kekulovou,” vyzdvihuje šíři hereččina výrazového rejstříku Jiří Strach. Stovky rolí přitom neodehrála jen před televizní a filmovou kamerou, excelovala i na divadle.
Diváci si ji asi nejvíce oblíbili coby Marcelu z citovaných Světáků či jako babi ze Sestřiček Karla Kachyni, její život byl ovšem spjatý především s pražským Divadlem na Vinohradech, kam nastoupila na začátku padesátých let. Členkou tamního souboru byla až do smrti, ředitelkou celé jedno desetiletí (1990-2000). Na vinohradských prknech ztvárnila například Charlottu ve Višňovém sadu nebo Jeanette Burmeisterovou v inscenaci Donaha!
Rovněž ve filmu se Jirásková objevila už v polovině 20. století, hrála mimo jiné i v prvním československém seriálu Rodina Bláhova. Nejvýraznější stopu však zanechala v kinematografii let šedesátých, ať už šlo o drama Případ pro začínajícího kata, Flirt se slečnou Stříbrnou či seriál na motivy knih Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu.
Sedmdesátá léta přinesla Jiráskové distanc, režimu se nehodila a na téměř devět let se nesměla ukázat na obrazovce. Po revoluci se objevovala hlavně v televizi, hold jejímu filmovému herectví vzdal jen zmíněný Kachyňa se svým dalším oceňovaným snímkem Fany a pak také Jiří Strach, s nímž kromě Vrásek z lásky natočila i jednu z mála úspěšných polistopadových pohádek Anděl Páně.
Za celoživotní dílo byla Jirásková oceněna v roce 1998 cenou Thálie a o deset let později uvedena do Dvorany slávy televizní ankety TýTý. V říjnu 2006 jí prezident Václav Klaus udělil Medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
