STEVE FISHER, Američan v Praze: Praha 1 uvažuje o zákazu vstupu Čechů na Václavské náměstí
PRAHA – Po nedávných omezeních automobilového provozu na Václavském náměstí a uzavření jeho tradičních, leč „laciných a nevkusných“ stánků na občerstvení uvažuje nyní radnice Prahy 1 o dalším kroku ve svých snahách o zkrášlování náměstí, a to o úplném zákazu vstupu občanů české národnosti na Václavák.
„Onen všudypřítomný český živel na náměstí se již vymyká kontrole,“ komentuje celou situaci mluvčí radnice. „Jsou prostě všude – na ulicích, na chodnících, v obchodech a restauracích, neustále se hrnou z východů metra na náměstí a derou se do tramvají či se z nich valí ven. Pro turisty je takový pohled zneklidňující,“ dodává mluvčí radnice. „Návštěvníci našeho hlavního města, zejména turisté ze západních zemí, jsou nesmírně zmatení vzhledem české populace s jejími podivnými slovanskými rysy obličeje. Jiná věc je, když občan západních států občas zahlédne podivně vyhlížejícího Čecha či Češku během profesionálního tenisového klání či hokejového zápasu. Ale dívat se na tisícovky takových jedinců najednou je vskutku alarmujícím zážitkem, zejména v zimě, kdy si neustále utírají své podivně rostlé nosy do kapesníků.
Pro návštěvníky ze Západu je dost nepříjemné dívat se na všechny ty Rusy procházející se po náměstí,“ pokračuje mluvčí radnice, „ale bohužel s tím nic dělat nemůžeme, neboť Rusové patří k největším zdrojům našich příjmů z turismu.“
Podle mluvčího jsou další příčinou znepokojení cizích turistů ony nezvyklé zvuky, které Češi při používání své mateřštiny vydávají. „Jejich časté vyslovování hlásky ř je pro naše zahraniční hosty obzvláště matoucí,“ vysvětluje mluvčí. „Mnozí turisté se totiž mylně obávají, že takto mluvící Češi mají nakažlivou chřipku.“
Představitelé Prahy 1 připouštějí, že změnit náměstí na „zónu bez českého elementu“ nepůjde přes noc. K dočasným opatřením, o nichž radnice nyní uvažuje, patří povolení pro vstup na náměstí pouze pro vybrané skupiny Čechů, ale jen pro komerční účely, jako je maloobchodní činnost či dodávky zboží. „Ovšem v dlouhodobém horizontu,“ prozradil jeden úředník radnice, „se budeme snažit, aby obchodní aktivity na náměstí přešly do rukou atraktivněji vyhlížejících prodejců z takových zemí, jako jsou Francie a Itálie, či oblastí jako Karibik.“
Dalším navrhovaným dočasným opatřením je snaha vypořádat se s estetickými problémy na náměstí, jež jsou způsobeny obecně nízkým módním povědomím převážné části české populace. Zvláštní omezení by například zakázala českým seniorům nosit čepice, tzv. leninky, a mladíkům mířícím do Lucerny oblékat k šatům do tanečních bílé ponožky. Navíc, byť by tato podivnost mohla být i nadále legálně tolerována, budou pokračovat usilovné snahy odradit případný český živel na náměstí od nošení oděvů fialové barvy, zejména mužských kalhot.
Zástupci radnice vyjadřují uspokojení s dosavadním postupem zkrášlování náměstí. „Václavské náměstí je již čistší a upravenější,“ prohlásil jeden radniční úředník, „a vrací se sem onen starý dobrý genius loci bez těch nehezkých stánků prodávajících klobásy. Mimoto si lidé stále mohou dopřát kvalitní rychlé občerstvení v takových tradičních pražských stravovacích zařízeních, jako jsou McDonald’s a Starbucks.“
I když navrhovaný zákaz vstupu na Václavák mnohé Čechy rozčilil, většina obyvatel hlavního města zachovává klasický český přístup lhostejnosti a fatalismu. „Upřímně řečeno, mně je to dost fuk,“ prohlásil pán středního věku na dotaz týkající se probíhajících změn na náměstí. „Chodíval jsem na Václavák hlavně do Koruny na gáblík či do bijáku, do Blaníku nebo do Paříže. Ale ty už tam nejsou. Až donedávna mě na náměstí lákaly jen a pouze ty špicový klobásy a nějaký to pivčo ve stáncích. Ale tohle už je taky pryč.“
Pak dotázaný jen ukázal prstem na žluté skvrny od hořčice na svých fialových kalhotách a dodal: „Myslím, že tohle jsou už jediný vzpomínky na to, jaký to tu kdysi bývalo.“
