Ivan Přikryl, člen ČSSD: Má levice skutečně jasný program?
Na současnou situaci v ČSSD je možno nahlížet ze dvou úhlů pohledu: jako na nesmiřitelný souboj dvou znepřátelených táborů, nebo jako na demokratickou diskuzi. Jeden hlas z této diskuze, od řadového člena ČSSD Ivana Přikryla, vám teď nabízíme.
Sociální demokraté a jim blízké levicové strany v Evropě hledají novou (či podstatně aktualizovanou vizi modelu státu). Nemohou přehlížet krizi v eurozóně (a nejen tam), zvyšující se státní dluh, růst nezaměstnanosti, ztrátu schopnosti části střední vrstvy splácet hypotéky a spotřební úvěry, nuzné postavení seniorů a neřešení problémů sociálně vyloučených skupin obyvatelstva. Zvyšování nájmu až o 37%. Rozdíl mezi bohatou skupinkou a většinou obyvatel se prohlubuje.
Tony Blair oslovil minulý týden otevřeným dopisem šéfa labouristů Eda Milibanda a položil mu sedm otázek. Ve zkratce se dotýkaly tohoto, že po finanční krizi bude třeba definovat bezpečnější a lépe organizovaný kapitalismus. Podle Blaira mají labouristé problém v tom, že svoji politiku staví na kritice vládnoucí strany a nikdo neví, co programově sledují. Proto položil sedm konkrétních otázek.
- Co je hnací silou nárůstu výdajů na bydlení?
- Jak zvýšit kvalifikaci nezaměstnaných?
- Jak můžeme vylepšit reformy zdravotnictví a vzdělání, které vznikly za předešlé labouristické vlády a povýšit je na novou úroveň?
- Jaká je správná rovnováha mezi pomocí universální a tou, která se týká majetkových poměrů penzistů?
- Jak můžeme využít technologií, abychom snížili náklady a odstartovaly změny v systému vzdělávání, zdravotnictví, trestné činnosti a imigrace?
- Jak se můžeme zaměřit na opravdu těžké případy sociálně znevýhodněných rodin?
- Mohl by vývoj kolem DNA snížit trestnou činnost?
Kladu si otázku Je naší veřejnosti jasné, co naše levice chce, jaký má recept na současnou situaci v ekonomice, právu, v hospodaření státu? Hledá levice, zejména ČSSD, nová řešení? Má tato, občany podle preferenci nejvíce podporovaná strana, exaktní a jasný program? Při hledání odpovědí cítím rozpaky. Současná vláda prosadila zásadní reformu soukromého práva, nový občanský zákoník a na něj navazující desítky dalších zákonů. Nad každým zákonem se vedou nekonečné diskuse, státní správa se nereformuje, o to více se o ní mluví, bytová politika se (kromě reformy úpravy nájemného) potácí v prostoru, který žádné změny neslibuje.
Zde by měla dominovat ČSSD. Její srozumitelný a fundovaný nový program by měl být již na světě. Zatím ale vše směřuje k programu volebnímu, k slibům s vybarveným peřím, kterých již lidé nevěří. Nic nového. A to nehovořím o ekonomické doktríně, kterou nikdo nezná, z níž si veřejnost pamatuje jen úletové výroky o parazitizmu živnostníků (nespravedlivě, ale slova zpět vzít nelze) a nějaká čísla o daňové progresi. Stejné již dvacet let, jako „cesta na sever“ v roce 2002.
Nehovořím o modelu úsporného, sociálně přátelského státu. Nehledá se odpověď na otázky, proč banky nesmírně bohatnou a lidé se topí v exekucích. Studujeme příčiny krachu hypotéčního úvěrování ve Španělsku se statisícemi rodin, které přišly o svůj dům pro neschopnost splácet hypotéku? Poučili jsme se z neblahé zkušenosti z USA, kde banky půjčovaly na bydlení, aniž by je zajímala skutečná hodnota nemovitostí? Nic takového neslyším.
Jsem, stejně jako veřejnost, trpíce, svědkem nesmyslných ústavněprávních půtek, jejichž řešení by mohly přinést politické strany korekcí ústavy tam, kde ambiciózní prezident hodlá chápat přímou volbu silou počtu voličů a staví se nad ostatní ústavní instituty. Jsme li parlamentní demokracie, musí to parlament prokázat, on určuje pravidla, ústavní zákony.
V mé mateřské oblasti bytové politiky již déle než rok rozesílám všem politickým stranám konkrétní programy na reformy v sociálním bydlení a bytové politice. Že nereaguje současná vláda mě nepřekvapuje. Teď je zajímavý program jejich potenciálních nástupců, ten ale nic neříká. Politici, jak je ve většině případů dobře znám, sami nejsou schopni přinést exaktní konkrétní programové řešení. Levice by měla organizovat lépe odborné zázemí a v jednotlivých tématických okruzích vést diskusi s odborníky, hledat nová řešení, alternativy. Právě z těchto alternativ, ovšem odborně fundovaných, si politik úhlem svého pohledu vyhledá optimální řešení, které odpovídá jeho vizím, ideologii, chápání společnosti. Takovým programem pak oslovit veřejnost. Doposud však nic takového na obzoru nevidím. A volby se blíží. Vnímám jen suverénní úsměvy lídrů jistých si, že do Strakovy akademie je přivede jasné selhání osmileté vlády pravice. A to je málo.
JUDr. Ivan Přikryl
Řadový člen ČSSD
