Jak rychle se Benátky potápějí? Prozradily to snímky z družic
Nová satelitní měření s nebývalou přesností potvrdila, že populární Benátky se pomalu, ale nezadržitelně potápějí.
O tom, že se město na laguně pomalu klesá pod hladinu, asi nikdo nepochybuje. Populární Náměstí sv. Marka se ocitá pod vodou stále častěji. O rychlosti postupu vody v jednotlivých částech Benátek však panují jisté nesrovnalosti. Italští vědci proto důkladně porovnávali přesná měření nadmořské výšky, která dvacet let zaznamenávaly satelity. Na základě měření pak vydali podrobnou mapu centra. Výsledky shrnuli v Scientific Reports (součást webu Nature.com).
Ukázalo se, že většina Benátek plynule klesá o milimetr ročně, ovšem v místech, kde probíhaly stavební činnosti, je rychlost potápění až desetinásobná. To pochopitelně u obyvatel města a jeho obdivovatelů vyvolává značnou nervozitu. Měření z vesmíru také umožnila oddělit přirozený pokles od toho, který způsobila lidská činnost, například i práce při zabezpečování břehů kanálů. Tato činnost je sice nezbytná, ale – jak satelitní měření jasně ukázala – země kvůli ní obvykle místně poklesne až o několik centimetrů. Takto rychlý pokles se ale po čase zastaví.
Benátky byly osídleny v 5. století na ostrovech bažinaté a mělké laguny. Největší rozkvět město prožilo v 15. a 16. století. Domy, ulice a náměstí stojí už nejstarších dob na tisících dřevěných kůlů. Protože obyvatelé města měli od počátku problémy se záplavami, postupně navyšovali základy domů a chodníků. Tím se ovšem zvyšovala i zátěž na podloží. Dále Benátčané odčerpávali spodní vodu, čímž se podloží města ještě snižovalo. Navíc globální oteplování – ať si o jeho existenci myslíme, co chceme – zvedá mořskou hladinu každý rok o milimetr.
Aby město před jeho osudem ochránili, staví proto Italové v posledních desetiletích ambiciózní protipovodňové zábrany. Celé dílo nazvané Mose (Mojžíš) má být dokončeno v roce 2016.
