Deník amerického bankrotu: A co když Spojené státy opravdu zbankrotují?
Pokud by americký Kongres v následujících dnech skutečně nezvýšil dluhový strop, Obamova vláda by si okamžitě musela přestat půjčovat, a to i na dluhy. Jaké by to mělo důsledky?
Největší problém pro vládu je, že by si Amerika musela přestat půjčovat i na půjčky. Tedy nemohla by si půjčit na splacení starých úvěrů a nemohla by si půjčit na platby úroků. Ani jedno není malá položka. Loni zaplacené úroky činily skoro 360 miliard dolarů a deficit plánovaného rozpočtu, který stále úplně neprošel Kongresem, je 744 miliard.
Pokud by vláda „náhle“ nenašla nějakou tu kličku, jak z toho vybruslit, bude klíčovou otázkou, zda Obama upřednostní závazky plynoucí z dluhu, tedy splátky a úroky, nebo ostatní výdaje rozpočtu. Pokud by udělal to druhé a odmítl splatit smluvené závazky, půjde o normální bankrot, při němž půjde jen o to, jak se USA domluví se svými věřiteli – tedy hlavně jakou část dluhu jim zaplatí.
Půjde taky o to, kdo všechno drží americké dluhopisy. Věřitelé z řad různých důchodových fondů, bank či sociálního pojištění budou mít problém, tedy přesněji spíš důchodci, příjemci dávek a majitelé bankovních účtů budou mít problém.
Nesplatnost dluhopisů srazí k zemi dolar a s ním i všechna aktiva, jejichž hodnota je na dolaru závislá, tedy nejen vládní dluhopisy. Pokles by zaznamenaly i centrální banky, pro něž je dolar hlavní rezervní měnou. To by pravděpodobně znamenalo ústup dolaru z této dominantní pozice.
Pád dolaru by Američanům zdražil vše ze zahraničí – bylo by pro ně ještě hůř dostupné a ještě dražší si půjčovat.
Naopak jiné měny by vystřelily vzhůru. Ale to určitě není to, o co by třeba taková eurozóna stála. Její vývoz by se zkomplikoval a dost možná by začaly měnové války o největší oslabení vlastního kursu.
A to ponecháváme stranou poněkud nevypočitatelnou reakci velkých zahraničních držitelů amerického dluhu, jako je Japonsko, a hlavně Čína.
Příště: A nebyl by náhodou bankrot USA užitečný?
