Český fotbal jako prohnilé auto. Jak to asi v televizi mysleli?
Pokud jste koukali na úterní vystoupení české fotbalové reprezentace v Sofii, určitě vás zaujal i studiový příspěvek Josefa Czaplára. Řekl, že je vlastně (skoro) jedno, kdo reprezentaci trénuje, protože český fotbal je jako prohnilé, rezavé auto se špatným motorem. A ani Nikki Lauda nebo Michael Schumacher by s ním moc závodit nemohli.
Sledovat dění v českém fotbale je zábava pro masochisty, ale tomu, kdo se dokáže oprostit od sportovní stránky věci, umožňuje zajímavý pohled na celou českou společnost. Fotbal totiž není jen sport, ale také kulturní fenomén, který vypovídá o národech a jejich ambicích více než si lidé obvykle připouštějí.
Jak tedy vypadá český fotbal? Jedním slovem: Hrozně. Vládnou mu bývalí vexláci a mafiáni, ale asi největší slovo mají někdejší estébáci. Ti všichni byli nedávno zvolení, aby konečně český fotbal očistili. Právo je (proto) téměř nevymahatelné. Když si například někdo usmyslí, že jeho tým bude parazitovat na dobrém jménu jiného klubu, prostě si to jméno vezme a pak už se jen čeká roky, zda – a jak – to někdo rozsoudí. Mezi tím si onen parazit zvesela žije ze své kořisti. Mluví se také o uplacených zápasech, cinklém jaru, někdy zase proniknou na veřejnost utajované odposlechy.
Čas od času se objeví majitel ligového klubu s taškou údajně naditou dokumenty, které mají dokazovat trestné činy ve fotbalovém prostředí. Kabelu odevzdá předsedovi českého fotbalu, který jí pak slavnostně předá policii. Ono se ale nic neděje. Za nějakou dobu se začne šuškat, že možná policie dostala jen prázdnou tašku.
Na Strahově jako v politice
Estébáci deroucí se k moci, mafiáni, úplatky, korupce a špatná vymahatelnost práva. Jako by byl fotbal křivé zrcadlo nastavené české společnosti a politice. Všechno, co je v naší politice špatné, je ve fotbale ještě horší a také se stává o něco dříve.
Pozoruhodná je i aktuální sázkařsko-úplatkářská aféra. Ve zkratce šlo o to, že několik českých hráčů podle vyšetřovatelů manipulovalo své zápasy tak, jak si přáli členové sázkařské mafie v jihovýchodní Asii. Samozřejmě, že ne zadarmo.
Fotbalový svaz si – na rozdíl od Slováků, které tato aféra také postihla – jména hráčů zapletených do prodávání zápasů, nechával do poslední chvíle pro sebe. První přikázání fotbalových politiků totiž zní: Mlčenlivost chrání nás. Totožnost hříšníků se tak veřejnost dozvěděla až díky novinářům, kteří se dostali k úniku informací.
Stačí nejít na poštu
Když už jména fotbalistů tedy konečně známe, s překvapením zjišťujeme, že někteří z nich nastupují normálně k soutěžním zápasům. Je to proto, že fotbalisté podle – lidskému rozumu příčící se reguli ČMFS – mají zastavenu činnost až ve chvíli, kdy dostanou oficiální dopis o této skutečnosti.
Nejde přitom jen o fotbalisty z nějakých „pralesních“ soutěží. Zákaz se týkal i hráče Halamy z druholigového Střížkova-Bohemians. Ten si také v pohodě o víkendu nastoupil k zápasu. A důvod? Halama si nic na poště nevyzvedl. Prý tam pro něho nic neměli. Fotbalové řády hovoří podle manažera střížkovského klubu jasně: Dotyčný, aby měl zastavenou činnost, si dopis musí převzít. Což se do této chvíle nestalo.
Co na to mluvčí fotbalové asociace? Pro deník Sport řekl, že na Strahově se dozvědí o tom, kdo si dopisy vyzvedl do čtrnácti dnů. Podle toho, zda se vrátí a jak budou vypadat jejich doručenky, budou funkcionáři posuzovat, jestli jednotliví policií vyšetřovaní hráči hráli nebo nehráli oprávněně. Všechno tedy může být v pořádku a odnesou to jen „naivní Slováci“ a potom ti „nedovtipové“, kteří si došli pro dopis na poštu. Ti ostatní – „chytří“ – můžou hrát dokud je stáří neporazí. Stačí jen nechodit na poštu. Zákony fotbalového svazu už jsou takové.¨
Autor tohoto textu sice má fotbal opravdu rád a zajímá se o něj, nicméně do jeho zákulisí přece jen nevidí tolik. Možná, že to v televizním studiu zmiňované auto, je ještě prohnilejší a vytéká z něho ještě více oleje, než se zdá. A my bychom tak chtěli Formuli 1...
