Jsou Francouzi rasisté? Romové lhali o své totožnosti a tak skončili v Kosovu

Zatím poslední etapa příběhu začal 9. října, když policisté vytáhli patnáctiletou Leonardu před zraky šokovaných učitelů a spolužáků při školním výletě z autobusu. Ještě téhož dne byla dopravena se zbytkem rodiny, které byla zamítnuta žádost o azyl, do Kosovské Mitrovice.

V Kosovu se ale odhalilo, že z celé rodiny žil na Balkáně kdysi jen otec a kromě něho nikdo nehovoří albánsky. Rodina Dibraniových totiž přišla do Francie z Itálie, kam Rešat Dibrani přišel v devadesátých letech a kde se také oženil s tamní Romkou. Narodili se jim tam děti, ale protože otec rodiny měl v Itálii problémy, všichni odešli před pěti lety do Francie. Tam požádali o azyl.

Vzhledem k tomu, že jako Italové by ho nedostali, zničili všechny své doklady a řekli, že utekli z Kosova, kde byli jako Romové diskriminováni. Jenže francouzské úřady jejich žádost zamítly. Také proto, že otec rodiny Rešat Dibrani si údajně přivydělával drobnou kriminalitou a vůči dětem uplatňoval výchovu „tvrdé ruky“. Ve Francii se jim pak narodilo další dítě. Po několika odvoláních nakonec přišel letos začátkem října definitivní příkaz k vyhoštění. Protože Dibraniovi do posledních chvil tvrdili, že pocházejí z Kosova, byli přepraveni letadlem do Kosovské Mitrovice.

Překvapení v Kosovu

Až tam, po konfrontaci s prostředím s nímž se tito (snad) italští Romové setkali vlastně poprvé, Rešat Dibrani přiznal, že jediným členem rodiny, který z Kosova pochází, je on sám. Oblast Kosova opustil už v polovině 70. let. Manželka a všech šest dětí jsou ve skutečnosti italskými občany, což rodina před francouzskými úřady zatajila. „Moje žena i děti se narodily v Itálii. S Kosovem nemají nic společného. Děti se tu bojí a pořád pláčou. Albánsky nerozumějí, nevědí, co si tu počít. Ptají se mě, co jsem jim to provedl? Odpovídám, že za to nemůžu já, ale Francie. Byli jsme vyhoštění měsíc předtím, než jsme měli obdržet povolení k pobytu. A to proto, že jsme Romové,“ řekl Dibrani reportérovy agentury Reuters.

Mezitím ve Francii vznikla debata o přiměřenosti postupu policie, hlavně vytažení patnáctileté Leopardy ze školního autobusu považovali kritici úřadů za nadbytečně tvrdé. I proto François Hollande v sobotu zdůraznil, že policisté v celé záležitosti postupovali podle zákona. Navrhl ovšem Leonardě, že se může vrátit do Francie a dokončit školu. Musí to však udělat sama, bez sourozenců a rodičů.

Jeho zásah, snažící se kombinovat přísný postup vůči nezákonným přistěhovalcům s ohledem na stoupence vstřícnější politiky, se však setkal s rozhořčeným odmítnutím. Spoluobčané prezidentovi vyčítají, že „mladou dívku odsoudil k tomu, aby se rozhodovala mezi Francií a rodinou“. Pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) prezidenta kritizoval, že se nabídkou na návrat Leonardy snaží jen vycházet vstříc členům své Socialistické strany. Prezident se ale nezavděčil ani levici. Šéf socialistů Harlem Désir k tomu řekl, že Leonarda by se měla do Francie vrátit i se svými sourozenci a s matkou.

Vítězem aféry je ministr vnitra

Každopádně se zdá, že aféra kolem italsko-albánské rodiny nízkou prezidentovu podporu u voličů asi nezvýší. Průzkum, který zveřejnil nedělník Journal du Dimanche, ukázal, že s Hollandem je spokojeno jen 23 procent Francouzů. To je nejméně od jeho loňského nástupu do funkce.

Naopak ministr vnitra Manuel Valls, který prosazuje ostrý postup při vystěhovávání nezákonných přistěhovalců a likvidaci romských tábořišť, má nyní z členů socialistické vlády podporu největší. Je s ním spokojeno 61 procent dotázaných. „Zákon musí být naplněn a tato rodina se do Francie nesmí vrátit,“ řekl Valls v rozhovoru na téma přistěhovalectví a rodiny Dibraniových, pro zmíněný nedělník. Podle průzkumu zveřejněného v sobotu s jeho názorem souhlasí 65 procent spoluobčanů.