Zeman překvapil, při vyznamenávání neřekl to, co jsme čekali
Prezident Miloš Zeman umí překvapit. Dnes večer na Pražském hradě při předávání státních vyznamenávání překvapil hned několikrát. V dobrém i zlém.
Pokud někdo čekal zásadní státnický projev, ve kterém by reflektoval výsledky voleb a rozbouřenou politickou situaci v zemi, čekal marně. Zeman se velkým obloukem vyhnul pojmenování složitých a nehezkých věcí, které zemi trápí. Možná i proto, že sám je příčinou některých problémů. Projev pojal civilně a zaměřil se na samotné vyznamenávané. Proč ne, politických prohlášení jsme v posledních měsících slyšeli víc než dost. A někdy je určitě lepší, když současný prezident nemluví.
Daleko nejednoznačnější byl už jeho výběr těch, kteří ocenění dostali. Nezpochybnitelné zásluhy jistě má veterán druhé světové války Pavel Vranský, ale i moderátorka z dob Pražského jara Kamila Moučková, vědkyně Eva Syková, herec Lubomír Lipský či podnikatel Jan Světlík. Nepochopitelné je naopak ocenění jeho kamarádů Miroslava Grégra a Františka Čuby. Jakým způsobem se tito lidé, kteří využívali skuliny komunistického režimu, zasloužili o stát, zůstává záhadou.
Miloš Zeman si naopak zaslouží velkou pochvalu za vyznamenání Pavla Wonky, který zemřel vinou komunistického režimu ve vězení za své politické názory v roce 1988. K tomu neměli odvahu ani Václav Havel, ani Václav Klaus.
