Někteří socialisté by rádi vládli s komunisty. Potřebují zrušit zákaz z roku 1995

Delegáti pondělní krajské konference v Moravskoslezském kraji přijali usnesení, ve kterém požadují, aby ČSSD zrušila Bohumínské usnesení, které jim zakazuje spolupráci s extremistickými stranami. Kdysi to bylo sedm stran, dnes už z nich zbyli jen komunisté. Pro aktuálně.cz to přiznala místopředsedkyně moravskoslezské ČSSD Dana Váhalová. „Ano, takové usnesení jsme schvalovali a prošlo. Byl to jeden z posledních bodů,“ uvedla s tím, že po zrušení Bohumínského usnesení volali především straníci z Frýdecko-Místecka.

Ten nápad prý vzešel z okresní konference. Idea je asi taková, že ČSSD nemá levicového partnera a tak si voliči myslí, že stejně nemůže uskutečnit svůj program. Nechce se jim dát svůj hlas. Zbývají tedy nelevicoví partneři, s kterými je třeba uzavírat kompromisy. Potom není možné prosadit svou u věcí, jako jsou strop u zdravotního pojištění a církevní restituce.

Zatím se nezdá, že by vedení strany bylo podobným experimentům nakloněno. Bohuslav Sobotka říká: „Osobně jeho zrušení v současné době nepodporuji.“ Není k tomu teď ani důvod, protože levice nemá ve Sněmovně většinu, takže je zbytečné to řešit. Ani Lubomír Zaorálek není z toho, že se téma otevřelo zrovna teď, nějak nadšený.

Je jasné, že existence komunistů blokuje život na levici už od listopadu 1989. S nimi vládnout znamená kompromitovat se. Vládnout bez nich znamená dělat smíšené koalice, nebo vládnout menšinově. Pak je samozřejmě marné vyhrávat volby, protože socialisté sami nikdy 50 procent nedostanou. Proto je idea omilostnění komunistů pořád v záloze.

Otázkou je, jak to zdůvodnit. ČSSD měla kdysi důvody, proč Bohumínské usnesení přijala. Změnila se snad od té doby komunistická strana? Ani náhodou. Je to pořád ta samá mírně převlečená KSČ. Za to, že mají malý koaliční potenciál, si ale mohou socialisté sami. Kdysi nechali řádit ve svém čele Jiřího Paroubka, který si znepřátelil kde koho. Pak mu zbyli jen marťani a komunisté a ani to nestačilo.

Jediné rozumné východisko tedy je, hledat průnik se stranami někde kolem politického středu. Nebo zůstat v opozici, ale to už se socialistům po tolika letech asi skutečně nechce.