Temelín dostavíme. I kdyby na chleba nebylo
Zdá se, že nepotřebujeme tolik eletřiny, jak jsme doposud soudili. Protože se v příštích letech žádný ekonomický boom nečeká, ani nebude. Ale stavět se podle některých má.
Proč vlastně potřebujeme Temelín? Především jde o pojistku, vysvětluje mluvčí ČEZ. Analytici Ministerstva průmyslu a obchodu sice dospěli k závěru, že naše ekonomika tolik elektřiny nepotřebuje a v příštích dvaceti letech potřebovat nebude, ale to je jedno. Podle někoho má dostavba jaderné elektrárny ještě další benefity. Jaksi správně u nás nakopne hospodářství.
Julie Hrstková k tomu říká v pondělních Hospodářských novinách: „Ano, stavba může sloužit jako hladová zeď – podpoří skomírající stavebnictví a možná i průmysl. Právě proto ostatně Temelín zmiňují i mnohé koncepce na podporu ekonomiky. Na druhou stranu, pokud ČEZ žádá na stavbu Temelína záruky po státu (při cenách elektřiny, které jsou na dvojnásobku současných cen na trhu), potom výhledově může cena za elektřinu podrazit domácí spotřebu tak, že Česko naopak dospěje do další krize. A na rozdíl od stavby Temelína, která možná něco podpoří a která bude trvat pár let, státní záruky pro ČEZ jsou na několik desítek let dopředu.“
Ekonomický zázrak nebude
„Minimálně v následujících pěti až deseti letech nemůžeme čekat žádný ekonomický zázrak. Počítám, že spotřeba bude spíše stagnovat, ne-li klesat,“ říká analytik banky J&T a hlasitý kritik dostavby Temelína Michal Šnobr.
Stabilní zdroj energie se samozřejmě hodí, protože vyrovnává nespolehlivé alternativní zdroje, když zrovna nesvítí slunce a nefouká vítr.
Co ale bude s alternativnímu zdroji, to asi málokdo tuší. Takže zbývá argument, jak nám ta stavba rozhýbe ekonomiku.
S hladovými zdmi máme už zkušenosti. V prvním okamžiku pochopitelně zajistí zaměstnanost i zakázky. Jenže je podobné, jako když si někdo myslí, že povodně pomáhají ekonomice. Hodně se suší a staví, lidé pracují. Jen se nějak zapomíná, že se při tom utrácejí peníze, které se mohly investovat do něčeho jiného. Nemáme dokončené dálnice, technologický rozvoj zaostává, učitelé budou věčnými otloukánky, kterým každá vláda naslibuje, ale pak se nepřetrhne.
V každém případě je rozhodování o Temelínu rozhodováním o této zemi na příští půlstoletí. To už tady ti, kdo rozhodnou, pochopitelně nebudou.