EU skončí v hajzlu, aneb záchodová směrnice z Bruselu
Pro členství v Evropské unii není alternativa. Na tom se shodne většina českých politiků, odborníků a zatím zhruba polovina naší veřejnosti. Alternativa by ale měla existovat k nekonečné a nesmyslné bruselské byrokracii, která plodí další a další zákony, regulace, vyhlášky, zákazy a příkazy. Jsou jich již desítky tisíc a konec je v nedohlednu. Některé jsou přitom fantasmagorické.
Již dva roky například úředníci Evropské komise tvrdě pracují na takzvané „záchodové studii“. Stačí se podívat na tuto stránku. Zde najdete desítky textu o stovkách stránek a dozvíte se i to, co jste o záchodech a splachování nikdy neslyšeli. Ani nemohli slyšet. Více než dvacítka dokumentů velmi podrobně (a zřejmě i fundovaně) rozebírá, jak vylepšit provoz záchodů. Podstatou celého dvouletého studia je, že je nutno standardizovat záchody tak, aby bylo používáno méně vody na spláchnutí po každé potřebě. Jedno ekologické spláchnutí údajně vyžaduje maximálně šest litrů vody, na to evropsky „lepší“ by stačily litry tři. Joe Hennon, mluvčí eurokomisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika, dokonce přišel s tvrzením, že při podobně upraveném splachování „bychom šetřili nejenom životní prostředí, ale také zmenšili své finanční výdaje“. Jistěže ne. Vodárenské společnosti postupují přece opačně – čím víc ušetříme, o to víc nám vodu další rok zdraží.
Pravdou ve skutečnosti je, že samotní výrobci podobných zařízení přemýšlejí nad tím, jak dodat na trh něco, co lidem peníze ušetří. Nepotřebují k tomu ani bruselské byrokraty, ani žádný předpis. K tomu stačí zdravý rozum a dobrý podnikatelský záměr, jak „vnutit“ lidem výrobek, který skutečně ušetří a bude nadále plně funkční. Něco podobného známe od počítačů až po auta. Pokud máme nápady evropských byrokratů vydržet, bylo by dobré, aby začali sami u sebe a přestali se vrtat v záchodech. Například omezili svůj počet, nezvyšovali si už tak vysoké platy, přestali vyrábět nesmyslné vyhlášky. Jinak všichni skončíme tam, kde se splachuje.
