Němečtí vyšetřovatelé ukázali některé vzácné obrazy ukrývané od války
Němečtí vyšetřovatelé nepředpokládají, že by Cornelius Gurlitt někde ukrýval ještě další obrazy, které zkonfiskovali nacisté. Celníci u něho našli při domovní prohlídce přes 1400 obrazů, jejich hodnota se odhaduje na miliardu eur (27 miliard korun).
O zabavení obrazů mistrů moderního umění informoval minulý týden německý časopis Focus. Celý případ nyní potvrdil augsburský státní zástupce Reinhard Nemetz, který kauzu vyšetřuje. Ten řekl, že v roce 2011 začali vyšetřovatelé prověřovat Gurlitta kvůli podezření z daňového podvodu.
Na konci února 2012 pak u něho provedla policie s celníky domovní prohlídku. Při ní bylo zabaveno 121 zarámovaných a 1285 nezarámovaných děl, mezi nimi i některé od známých mistrů. Podle dřívějších informací Focusu byly objeveny mimo jiné práce Pabla Picassa, Henriho Matisse, Marka Chagalla, Paula Kleea či Oskara Kokoschky.
Osmdesátiletý Cornelius Gurlitt je synem Hildebranda Gurlitta, slavného drážďanského obchodníka s uměním, který na žádost Josepha Goebbelse – hlavního říšského propagandisty – cestoval Německem a obchodoval s takzvaným zvrhlým uměním. Tak orgány Třetí říše označovaly díla moderního umění, která se jim zdála politicky nevhodná, nebo jejichž tvůrci byli například Židé.
Sám Adolf Hitler považoval moderní malby za "zvrhlý židovský vynález, který jen otravuje německé duše". V roce 1937 proto začala velká konfiskace modernistických děl z německých muzeí a galerií.
Obrazy, které nikdo nespatřil
Jejich tvůrci byli nuceni emigrovat, nebo živořit v Německu, protože doma se jako umělci živit nesměli. Také Hildebrand Gurlitt, za svou podporu „zvrhlého umění“ – a asi také proto, že v jeho žilách částečně kolovala židovská krev – přišel s nástupem nacizmu o místo vedoucího uměleckého muzea. Protože však byl vynikajícím odborníkem, Goebbels mu nabídl, aby zabavená díla za provizi prodával do soukromých – i zahraničních – sbírek. Peníze za prodej šly do státního rozpočtu.
Gurlitt ale všechny obrazy neodevzdal. Za peníze, které z provizí získal, si „velmi výhodně“ koupil řadu vynikajících (a původním majitelům ukradených) děl. Po válce pak řekl, že všechny jeho obrazy v roce 1945 shořely během bombardování Drážďan. Ne všichni mu to věřili, ale nikoho nenapadlo jaké umělecké poklady jeho byt ukrývá. Nyní už víme, že umělecká díla nalezená v bytě jeho syna mají hodnotu zhruba miliardy eur.
Podle Meike Hoffmannové z berlínské univerzity, která se podílí na zkoumání nalezených obrazů, nejsou díla vůbec poškozená. Mezi nimi jsou i některé dosud neznámé výtvory, například autoportrét Otta Dixe nebo jeden Chagallův obraz. Celníci zabavená díla odvezli do celního skladu. Přesné místo, kde se nyní nacházejí, nejsou z bezpečnostních důvodů známá. Nemetz k tomu uvedl, že vyšetřovatelé se zatím nechystají zveřejnit seznam obrazů ani jejich fotografie. Podotkl také, že v případu nespolupracují se žádnými zahraničními kolegy.
Vyšetřovatelé však zřejmě dospěli k závěru, že část zbavené sbírky patří Corneliu Gurlittovi po právu. 315 ze 1400 zabavených obrazů totiž pochází ze státních a městských, respektive zemských muzeí, které nacisté zabavili na základě zákona a Gurlittovu otci některá tato díla řádně prodali. Proto zřejmě nebudou moci bývalí majitelé těchto děl uplatnit své restituční nároky. Naděje na vrácení obrazů se však nemusejí podle nich vzdávat někteří dědici původních židovských majitelů zkonfiskovaných děl.
