Armáda opouští Brdy, starostové si stěžují a prasatům končí bezstarostné doby
Česká vláda schválila návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy. Má zde vzniknout chráněná krajinná oblast nebo nějaký jiný druh přírodní rezervace, aby zdejší – díky vojákům – neporušená příroda, nebyla náporem lidí a hlavně nejrůznějšími podnikatelskými a stavebními aktivitami během několika let zničena.
Zrušení vojenského újezdu v Brdech prosadila armáda z úsporných důvodů. Vojenský prostor leží zhruba 50 km jihozápadně od Prahy a má rozlohu 260 čtverečních kilometrů (přibližně polovina rozlohy Prahy). Vojenská střelnice zde vznikla už za první republiky, prostor využívali za války i němečtí vojáci. V padesátých letech území vojenského prostoru ještě zvětšili. V osmdesátých letech tu sovětská armáda pravděpodobně uchovávala jaderné hlavice. Nyní se tedy vojáci rozhodli Brdy opustit.
Starostům obcí v bezprostředním okolí vojenského prostoru se to moc nelíbí a proti rozhodnutí armády protestují. Pomáhá jim v tom i středočeský hejtman Josef Řihák (ČSSD). Ten pro ČTK řekl, že se společně snažili rozhodnutí vlády o zrušení vojenského újezdu zabránit. Řihák tvrdí, že se v souvislosti se zrušením brdského újezdu obává zejména ohrožení kvalitních zdrojů pitné vody a rozparcelování území Brd. Problém je prý také, kudy povede po zrušení vojenského prostoru hranice mezi Středočeským krajem (k němuž nyní újezd celý patří) a Plzeňským krajem (ten si na základě starých katastrálních map část újezdu nárokuje).
To, že se lidem v okolních obcích líbí současný stav, kdy mají často exkluzivní přístup do vojenského prostoru, pěknou přírodu za humny a přitom klid, je sice lidsky pochopitelné, ale jinak je situace neudržitelná. Armáda po odchodu sovětských vojsk, zrušení povinné vojenské služby a z ní plynoucí redukce počtu vojáků (a také finančních prostředků) už nemá zájem, ani možnosti, rozsáhlou oblast udržovat.
Jistou nadějí pro pokračování vojenského prostoru představoval návrh umístit na Brdy americký protiraketový radar. Ale i tato možnost padla poté, co Američany v roce 2009 odradila nepřívětivá reakce české veřejnosti a naopak dostali velmi vstřícnou nabídku z Rumunska.
Trochu moc „přírody“
V Brdských lesích tak místo vojáků začala vládnout příroda. Ostatně, „přírody“ zde začíná být někdy až trochu moc. Obyvatelé místních obcí si v poslední době stále silněji stěžují na přemnožené divočáky. Nejvíce se ozývají lidé z Mníšku pod Brdy. Prasata se ve městě objevují už i na náměstí a u obchodů, ročně způsobí škody za stovky tisíc korun. Strážníci je prý někdy vytlačují i auty.
Situace došla tak daleko, že v Mníšku vznikla petice za odstřel divočáků. Protože ji podepsalo více než tři a půl tisíce lidí, úřady a myslivci se rozhodli uspořádat dva velké hony. Budou 30. listopadu a 14. prosince na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od pražské Zbraslavi až za Dobříš. Podle starosty Mníšku Petra Digrina by lidé v těchto dnech neměli raději chodit na Brdech do lesa.
