Ať nás nezkoušejí, nebo přijdeme o občanství všichni
Nový zákon o občanství zpřísňuje podmínky pro jeho získání. Žadatelé budou zkoušeni i z českých reálií. Není jisté, že by většina stávajících občanů v takovém testu obstála.
Jak upozornil server Lidovky.cz, budou to mít žadatelé o české občanství nyní poněkud komplikované a dostanou desítky otázek. Některé z nich by přitom mohly znamenat problém i pro rodilé Čechy. Třeba se autoři testu ptají, který národní park leží na Moravě, do které země v Evropské unii Česko nejvíce exportuje, nebo kdo za první republiky tvořil vedle Čechů a Slováků největší národnostní skupinu. Proč by měl zrovna tohle nějaký Vietnamec vědět, těžko říct.
Dále je tazatel zkoušen, jak se jmenuje hlavní česká dálnice z Prahy do Brna, nebo které z těchto měst má více než 100 000 obyvatel (Karlovy Vary, Ostrava, Jihlava, Zlín). Problematická je otázka, čím bylo město Terezín za 2. světové války. Pracovním táborem? Židovským ghettem?Vězením pro vojáky? Koncentračním táborem? Nebo ještě tohle: "Ve kterém městě sídlí Krajský úřad Středočeského kraje?" V Praze, Kolíně, Benešově, nebo je v Mladé Boleslavi?
Lidé, kteří chtějí mít české občanství, by o této zemi něco vědět měli. Je celkem pochopitelné, že ptát se na takové pomíjivosti, jako je jméno panujícího premiéra, když se tu pořád mění nemá smysl. Stejně jako se tázat, zda rok 1989 přinesl naší zemi demokracii a prosperitu, nebo úpadek a bruselskou tyranii. Možná by stálo za to, testy nejdřív vyzkoušet na našich občanech. Jenomže by to asi dopadlo stejně, jako kdyby rodiče měli projít podobnými zkouškami, jako žadatelé o adopci. Většině z nás by náš opatrný a moudrý stát žádné děti nikdy nesvěřil. V každém případě můžeme být rádi, že žijeme tady. Představa, že by mě někdo ve Vietnamu testoval, jak se jmenovalo rodné místo Ho Či Mina, není zrovna příjemná.