Skotská vláda přesvědčuje obyvatele, že doplácejí na Angličany a chystá referendum
Možná si ještě pamatujete, jaké to bylo, když se dělilo Československo: To bylo slibů. Po odtržení touží i ve Skotsku vládnoucí Skotská národní strana (SNP). Tak také slibuje. Nyní připravila dokument nazvaný „Budoucnost Skotska: Váš průvodce po nezávislém Skotsku“, který má přesvědčit nerozhodnuté voliče, aby za necelý rok v referendu hlasovali za nezávislost.
Samozřejmě by se v nezávislém Skotsku – podle separatistů – žilo mnohem lépe. Vše co je na Británii dobré by si Skotové ponechali, a to co je nepříjemné (například závazky plynoucí ze společné obrany) by nová samostatná vláda zrušila. Také by brali zisky z těžby ropy a plynu, protože většina nalezišť těchto surovin leží u skotských břehů.
Samostatné Skotsko by si tak ponechalo britskou libru i královnu, ale zbavilo by se britských jaderných zbraní. Zůstalo by v EU a NATO a nezvyšovalo by daně. Skotský první ministr a šéf SNP Alex Salmond prohlásil, že Skotové budou mít při referendu, plánovaném na 18. září, jedinečnou šanci vytvořit „spravedlivější a více prosperující zemi“.
Vláda doufá, že dokument pomůže přesvědčit Skoty, kteří zatím kolem nezávislosti váhají. Podle posledního průzkumu, který v neděli zveřejnily The Sunday Times, separatisté získávají na síle, ale stále jsou v menšině. Nyní je pro samostatnost 38 procent Skotů a proti ukončení 306 let trvajícího spojení s Anglií je 47 procent.
Zpráva slibuje, že britské jaderné rakety Trident umístěné na skotské základně Clyde budou v případě získání nezávislosti odstraněny do roku 2020. Samostatné Skotsko si ponechá si jako měnu libru a převezme poměrnou část britského dluhu. Stejně tak převezme svůj podíl britských rezerv ropy a zemního plynu v Severním moři, které jsou z 90 procent ve skotských vodách.
Skotsko chce také zůstat součástí Evropské unie a NATO jako jeden „z řady nejaderných členů aliance“. Bude se prý také snažit vyjednat hladký přechod k členství v EU bez obvyklého vstupního procesu.
Kdo na koho doplácí
Alex Salmond také tvrdí, že posledních 32 let platí Skotové vyšší daně než ostatní. (Čili doplácejí na zbytek Británie. To zní všem Čechům a Slovákům – i Moravanům – pamatujícím si roky 1991 a 1992 nepochybně povědomě.) Přislíbil dále nezvyšovat daně, zvýšit minimální mzdu, rozšířit bezplatnou péči o děti a zrušit škrty v sociálních příspěvcích na bydlení.
Skotsko by mělo také vlastní televizní a rozhlasovou stanici SBS (Scottish Broadcasting Service), která by nahradila BBC, „ale spolupracovala by s ní“. Proto by prý Skotové nepřišli o seriály Pán času, EastEnders či taneční soutěž Strictly Come Dancing.
Pět milionů Skotů má již od roku 1999 poměrně širokou autonomii. Má vlastní vládu a parlament a rozhoduje mezi jiným v otázkách justice, školství a zdravotnictví. 18. září budou tamní voliči odpovídat na otázku: Mělo by být Skotsko samostatným státem? Referenda se poprvé zúčastní i šestnáctiletí a sedmnáctiletí voliči.
Proti skotské samostatnosti jsou tři hlavní celostátní politické strany – konzervativci, labouristé i liberální demokraté. Ty jsou ale proti SNP v opozici. Zastánci spojení s Anglií tvrdí, že samostatné Skotsko na tom bude hůř ekonomicky a jeho vliv bude na mezinárodní scéně menší, než když je součástí Británie.
K tomu, že by si samostatné Skotsko mohlo ponechat libru, se již dříve vyjádřil britský ministr pro záležitosti Skotska Alistair Carmichael. „Jde o plán, který nikdo jiný ve zbytku Spojeného království nebude chtít. Pokud lidé ve Skotsku odejdou ze Spojeného království, odejdou i od libry,“ řekl k této záležitosti.
Jiný přední zastánce setrvání Skotska ve Velké Británii bývalý britský ministr financí Alistair Darling varoval před „falešnými sliby“. „Namísto věrohodných plánů vyčíslujících, kolik budou stát, je to seznam politických slibů, u nichž se neuvádí, jak za ně Alex Salmond zaplatí,“ zdůraznil Darling, který je zároveň i šéfem kampaně Better Together (Lépe společně) usilující o zachování celistvé Británie.
