O vesmír teď bojuje Indie, Čína a soukromníci
Kosmický klub už je docela rozsáhlý, i my jsme měli svého kosmonauta a družice. Faktem ale zůstává, že zatím se za velmoci považovaly Spojené státy a Rusko. Bude to tak zřejmě ještě dlouho, ale nelze přehlédnout, že dopředu se prodírají velké asijské země – Indie a Čína.
Asijské soupeření bylo patrné tento týden. Číňané vyslali v pondělí z kosmodromu Si-čchang sondu na Měsíc. Měsíční vozítko Jü-tchu (Nefritový králík) má na něm přistát v polovině prosince, odebrat vzorky měsíčních hornin a prozkoumat užitkové nerosty. Čínský astronaut může být poslán na Měsíc po roce 2020. Číňané tak v případě úspěchu budou po USA a SSSR teprve třetí zemí, která na měsíční povrch poslala svůj kosmický přístroj. V posledních dvou desetiletích investoval Peking do dobytí kosmu obrovské prostředky.
Zpráva o startu čínského měsíčního vozítka Jü-tchu se časově shoduje se zprávou o dalším ambiciózním kosmickém projektu v Asii. Kosmická sonda Mangalyaan určená pro výzkum povrchu Marsu, kterou vypustila Indie začátkem listopadu, opustila oběžnou dráhu kolem Země a vydala se minulou neděli na cestu k Marsu. Pokud Indie uspěje, zaujme tentokrát čtvrté místo po USA, Rusku a Evropské kosmické agentuře. Čína se pokusila o podobný projekt v roce 2011, pokus ale nevyšel.
Nezahálel ani soukromý sektor. Po několika odkladech vypustila americká společnost Space Exploration Technologies (SpaceX) do vesmíru první telekomunikační družici. V noci na středu ji na oběžnou dráhu vynesla nosná raketa Falcon 9. Ta odstartovala podle plánu z mysu Canaveral na Floridě v úterý ve 23:41 SEČ se satelitem SES-8 o hmotnosti tří tun na palubě. Družice, vyrobená nákladem 100 milionů dolarů, bude obíhat na dráze ve výšce 36 000 kilometrů nad Zemí a poskytovat televizní, internetové a další komunikační služby zákazníkům v Indii, Číně, Vietnamu a dalších asijských zemích.
Podoba letů do vesmíru se pomalu proměňuje. Je možné, že nové velmoci a „velmoc“ soukromníků dodají kosmickým aktivitám nový dech.
