Zavraždila své čtyři děti, trest doživotí považuje za nepřiměřený

Žena ve stížnosti zpochybňovala zejména znalecké posudky. Trest navíc označila za nepřiměřeně přísný. Podle ústavních soudců však stížnost byla zjevně neopodstatněná. ÚS zdůraznil výjimečnost činu, který se vymyká "jakýmkoliv představám o běžné trestné činnosti" a zasáhl "základní hodnoty právního řádu i lidské společnosti". "Přehlédnout nelze ani v podstatě malichernou pohnutku, která stěžovatelku ke spáchání činu vedla.

Podstatné také je, že stěžovatelka v žádný moment od svého chování neupustila, čímž mohla zachránit alespoň některé lidské životy," stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Miladou Tomkovou. Romana Z. podle obžaloby 2. září 2011 napadla v rodinném domě postupně své čtyři děti ve věku od dvou měsíců do osmi let. Tři z nich zabila nožem, čtvrté udusila. Pak se pokusila spáchat sebevraždu, na místo ale dorazili policisté a zdravotníci, kteří ji zachránili. Obžalovaná před soudy tvrdila, že si ze svého života vybavuje pouze útržky vzpomínek, na děti ani na svůj čin si údajně nepamatuje.

Podle znalců chtěla žena kvůli problémům v osobním životě spáchat takzvanou rozšířenou sebevraždu a kromě sebe zaútočila i na své nejbližší. Z posudků zároveň vyplývá, že ztrátu paměti předstírá, duševní poruchou netrpí a v době činu byla příčetná. Ženina obhajoba ovšem závěr o příčetnosti zpochybňovala a žádala revizní posudek. Taktéž v ústavní stížnosti posudky kritizovala, ÚS ale její výhrady nesdílel. "Ústavní soud považuje názor obecných soudů, podle nichž měla stěžovatelka během činu zachované rozpoznávací i ovládací schopnosti, za dostatečně podložený a prokázaný," uvedl soud v usnesení.

Přesný motiv se zjistit nepodařilo. U dvou z obětí soudy vyhodnotily, že je matka usmrtila zvlášť surovým způsobem. Kromě toho, že jim podřízla krk a přeřezala žíly a tepny na obou zápěstích, jim způsobila i další bodné a řezné rány.