Na Měsíci přistane Nefritový králík
V sobotu 14. prosince má po dvanáctidenní cestě na Měsíci přistát čínská lunární sonda Čchang-e 3 a povrch Měsíce začne zkoumat robotické vozítko. To na základě internetového hlasování veřejnosti dostalo jméno Nefritový králík. Jak připomněl čínský list Global Times, jde o první pokus Číny přistát s vesmírným plavidlem jinde než na povrchu Země - a o první přistání pozemského kosmického zařízení na Měsíci od roku 1972.
Průměrná vzdálenost mezi Zemí a Měsícem je 380.000 kilometrů a sondě Čchang-e 3, kterou do vesmíru vynesla 2. prosince nosná raketa Dlouhý pochod, trvalo 112 hodin, než se 6. prosince dostala na kruhovou oběžnou dráhu Měsíce. O čtyři dny později přešla na eliptickou dráhu, která ji v nejnižším bodě přivádí jen 15 kilometrů od měsíčního povrchu. V sobotu má na Měsíci hladce přistát.
Po přistání se od sondy oddělí robotické vozítko a obě jednotky se navzájem vyfotografují. Pak už začne zlatě zbarvené měsíční vozítko se šesti koly a solárními panely připomínajícími křídla pořizovat snímky měsíčního povrchu a posílat je vědcům na Zemi. Vozítko je schopno zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu.
Měsíční vozítko bylo v internetovém hlasování, jehož se zúčastnilo 3,4 milionu lidí, nazváno Jü-tchu, což znamená "Nefritový králík". V dávných čínských mýtech tento králík žije na Měsíci jako společník nesmrtelné měsíční bohyně Čchang-e. Po ní byly pojmenovány i předchozí dvě sondy, které Čína k souputníku Země vyslala.
Čínský mýtus o nefritovém králíkovi je prý odvozen od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře.
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.
Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít rovněž využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.
