Tomio v čele a Babiš v těsném závěsu
Centrum zveřejnilo výsledky veřejného mínění. Komu ze stranických představitelů Češi důvěřují nejvíce? Evidentně vše funguje na systému známá tvář rovná se úspěšný politik.
Úsvit. To je slovo, jež v člověku vyvolá pocit nového začátku a poučení z předchozích chyb. Možná že právě díky názvu strany se Tomio Okamura ocitl na vrcholu žebříčku v důvěře stranických představitelů. Třeba je to jeho „moderním“ přístupem, který se snaží tak trošku kopírovat japonskou koncepci vedení, nebo je to videologem, kde kritizuje ostatní politiky a jejich postupy. Každopádně to na lidi působí. Jen si nejsem jista, jestli je na tento koncept náš státeček, plný mamonu, připravený.
Není však překvapením, že v těsném závěsu za Tomiem Okamurem se objevil Andrej Babiš. Lidé mu evidentně věří, stačí, když se podíváme na výsledky voleb. Nejspíš to bude tím, že lidé se spoléhají na nový vítr do plachet v podobě nováčkovského hnutí ANO. Jeho program byl jistě zajímavý, ale důvěřovat člověku, jenž postupně skupuje ve velkém, „co se dá“, je naivní. V dnešním světě se moc rovná peníze a naopak. A nechat někoho takového ovlivňovat masy mi přijde velice nedůvěryhodné. A konečně na třetím místě ankety se umístil „nepolitik“ Martin Stropnický. V tomto případě mi přijde spíše smutné a do očí bijící, že tak oblíbený a respektovaný herec se dal na politickou dráhu. Tento případ je ještě smutnější v tom, že z herce se stane ministr obrany. Možná je to i tak trochu začátek nějakého vtipu, možná pohádky „Jak se z herce stal ministr obrany“. Evidentně lidé věří známé tváři, a ne jejím zkušenostem a znalostem. Rozhodně si nemyslím, že pan Stropnický je ta správná důvěryhodná osoba. „Důležité“ je ale to, že na obrazovce vypadá dobře.
Na dalších místech ankety se umístili například Bohuslav Sobotka nebo Karel Schwarzenberg, jenž měl v říjnu 2010 oblibu u občanů nejvyšší. Je vidět, že v naší současné politice se to „důvěryhodnými lidmi“ jen hemží. Český politik musí však myslet na známé úsloví, že „pýcha předchází pád“.
