Prostitutky z Ibizy vytvořily první španělský svaz nejstaršího řemesla

Na ostrově je až 3000 prostitutek, zatím je jich pouhých 11 členy svazu a dalších 40 podalo přihlášku. Na rozdíl od minulosti není problémem to, že mnohé z nich jsou cizinky, protože pokud jsou ze států Evropské unie, mohou zde pobývat legálně. V případě prostitutek s nelegálním pobytem, a těch je také dost, chce svaz pomáhat také. „Jsme první podobný svaz ve Španělsku, který může dát ženám právní ochranu,” říká jeho šéfka María José López Armestová.

„Úřady by si měly přiznat realitu, týkající se tohoto řemesla. Využívajíc mezeru v zákoně, María Armestová do žádosti o schválení organizace napsala, že ženy pracují jako terapeutické masérky,“ píše španělský deník Nou Diari.  Organizace získala i podporu ibizského ministra financí Álexe Minchiottiho. Nicméně část španělské veřejnosti, zejména katolické, je jednoznačně proti.

„Ženy nemají dostatečnou svobodu výběru svého povolání, jsou často k prostituci nuceny,“ argumentuje konzervativní server Hazteoir.org. Prostituce je přitom ve Španělsku šedou zónou, není ani legální, ani nelegální a země se občas nazývá i „bordelem Evropy“. Zprávy hovoří o tom, že v zemi se prostitucí živí přes půl milionu žen a až 1,5 milionu mužů si takto kupuje sex každý den. V tomto byznysu se ročně otočí odhadem až 54 miliard dolarů, což je částka zhruba stejně vysoká, jako španělský rozpočet na vzdělávání.

Vůbec první pracovní unie prostitutek na světě vznikla v Nizozemsku v roce 2001. Prostituce je legální v osmi evropských zemích, například v Řecku, Lotyšsku či Německu. Ve Španělsku není nikdo soudně stíhán za to, že poskytuje sexuální služby. Bordely jsou také legální, ale jsou maskovány jako hotely a prostitutky si musí pokoj pronajmout, jako by se tam šly ubytovat. To znamená, že pracují, ale nemají práva pracujících. Nový ibizský svaz chce, aby ženy-prostitutky platily daně a získaly pak sociální zabezpečení jako v jakékoliv jiné práci.