Chudé Mongolsko staví za 4,6 miliardy nejvyšší sochu stojícího Buddhy a obří park
Má to být důkaz toho, že budoucnost Mongolska je zářivá a krásná, že ho čeká prosperita a štěstí. V této chudé zemi proto na okraji hlavního města Ulánbátaru vyrůstá obrovský buddhistický komplex, jehož součástí bude svatyně vysoká 108 metrů a také nejvyšší socha stojící Buddhy na světě, která bude mít 54 metrů.
Celý projekt zaštiťuje nadace Great Maitreya Buddha a spoléhá především na soukromé peníze. Komplex o rozloze 108 hektarů, jehož součástí budou chrámy, meditační centra, muzea, budova opery, ZOO či pětihvězdičkový luxusní hotel, má celkem stát 230 milionů dolarů (v přepočtu 4,6 miliardy korun). Jenom samotná velká socha a stometrová stúpa (stavba sloužící pro uchovávání buddhistických relikvií, ostatků svatých či samotného Buddhy) budou stát kolem 32 milionů dolarů. „Je to důkaz toho, že Mongolsko je na cestě k modernizaci a že se dynamicky rozvíjí,“ říká D. Erdembileg, sochař a umělecký autor projektu.
Socha stojícího Maitréji, která představuje Buddhu příštího věku, bude pak se svými 54 metry největší na světě. Pokud tedy myslíme stojícího, ne sedícího či ležícího Buddhu.
Investoři projektu vycházejí z toho, že Mongolsko v blízké době bude přitahovat stále více turistů a park se má stát vůbec největší atrakcí Ulánbátaru, kde kromě tradičního kláštera Gandan není pro turisty nic zajímavého. Na rozdíl od mongolského venkova, který nabízí neporušenou a krásnou přírodu. Park by podle odhadů mělo po roce 2020 navštěvovat ročně několik stovek tisíc turistů a poutníků. Velká investice se prý vyplatí.
Samotné Mongolsko v posledních letech skutečně zažívá rychlý hospodářský rozvoj a to zejména kvůli obrovskému měděného a zlatému dolu Oyu Tolgoi v poušti Gobi, který rozpumpoval celou malou ekonomiku.
Buddhistický komplex na okraji Ulánbátaru má také symbolizovat návrat země k tradičním kořenům. Než se v roce 1924 za pomoci Rusů zmocnili vlády nad Mongolskem místní fanatičtí komunisté, bylo v zemi kolem 1250 buddhistických klášterů (stejného směru jako v Tibetu) a v nich žila celá čtvrtina mužského obyvatelstva. Kromě již zmíněného Gandanu byly ale všechny kláštery komunisty zničeny či uzavřeny, 30 tisíc mnichů bylo popraveno, 35 tisíc posláno do pracovních táborů či domů. Tato genocida poznamenala zemi na celá desetiletí. Až po revoluci v roce 1990 se mohli Mongolové vrátit i ke svému náboženství. Park a obrovská socha mají být dalším symbolem tohoto návratu.
