Lékaři začali budit Michaela Schumachera z umělého spánku
Lékaři podle francouzského listu L'Equipe začali pozvolna budit Michaela Schumachera z umělého spánku. Měsíc po jeho nehodě na lyžích ve francouzských Alpách se podle sportovního deníku jedná o pomalou a nejistou etapu návratu k životu.
Sedminásobný mistr světa formule 1 upadl na lyžích 29. prosince v neupravené části sjezdovky v Méribelu a udeřil se do hlavy o kámen. Absolvoval dvě operace mozku a nachází se na jednotce intenzivní péče nemocnice v Grenoblu v umělém spánku, v němž prožil i nedávné 45. narozeniny. Od 17. ledna o jeho zdravotním stavu žádné oficiální informace z nemocnice v Grenoblu nepřišly.
Schumacherova mluvčí Sabine Kehmová v pondělí odkázala agenturu AFP ohledně Schumacherova zdravotního stavu na lékařskou zprávu ze 17. ledna. Lékaři tehdy označili stav slavného Němce bez dalšího upřesnění za stabilní. Oproti dřívějšku nehovořili o kritickém stavu.
Ohledně Schumacherovy budoucnosti panuje velká nejistota. Cílem umělého spánku v případě poškození hlavy je umožnit mozku odpočívat, aby se snížil tlak v lebce. Umělý spánek trvá podle odborníků jen výjimečně více než tři týdny.
Lékaři se zpravidla rozhodují pro ukončení umělého spánku postupným zastavením sedativ poté, co tlak v lebce je opět nízký a stabilní. Pacient se poté vrací do klinického stavu před uspáním. Může zůstat v komatu, nebo se postupně probudit.
Lékaři při ukončování umělého spánku bedlivě zkoumají reakce pacienta. "Zjišťujeme, zda s ním dokážeme komunikovat, zda reaguje na slovní stimulace s příkazy jako 'stiskněte mi ruku', 'otevřete či zavřete oči'," řekl AFP neurochirurg Gérard Audibert z nemocnice v Nancy na severozápadě Francie.
Vývoj stavu pacienta po probuzení z umělého spánku může být velmi dlouhý. "Viděli jsme pacienty, kterým se stav zlepšoval jeden až tři roky po nehodě," citovala AFP jiného odborníka.
Konečné následky u poranění hlavy bývají podle Audiberta zpravidla známé asi dva roky po nehodě.
