Architekti se nemusí omlouvat bývalému pedagogovi a komunistovi Snášelovi za výroky z roku 1989

Soud  definitivně potvrdil verdikt Krajského soudu v Brně, podle kterého studenti svobodně projevili názor na veřejně činnou osobu. Spor o omluvu patří k nejdelším v Česku, táhl se od roku 1991. Snášel v dovolání označil postup krajského soudu za nesprávný, kauzu prý posuzoval jednostranně. Porušil tak podle Snášela právo na ochranu osobnosti a spravedlivý proces. Někdejší předseda základní organizace KSČ také nesouhlasí s tvrzením, že z titulu své funkce byl před rokem 1989 veřejně činnou osobou. Podle svého vyjádření neměl žádnou veřejnoprávní pravomoc, kterou by mohl na fakultě uplatňovat.

Nejvyšší soud ale říká, že funkcionáři strany měli ve společnosti výrazný vliv. "To je možno vztáhnout například i na funkci předsedy základní stranické organizace, který na pracovišti byl zhusta vnímán (i ve vztahu k nečlenům strany - ač jimi nikterak nevolen) jako 'fatálně vlivná osoba', s níž nebylo radno dostat se do diference," stojí v usnesení senátu s předsedou Pavlem Pavlíkem.

Kdo žije v bublině?

Snášel musel v roce 1990 z fakulty odejít. V následujícím roce podal žalobu na ochranu osobnosti, která směřovala proti tehdejším mladým adeptům architektury Jiřímu Slezákovi, Martinu Laštovičkovi a Zdeňku Hirnšalovi. Právě oni se jako studentští vůdci na Vysokém učení technickém v Brně podepsali pod dokument vyjadřující nedůvěru Snášelovi. Jako důvod tehdy uvedli zneužívání politického postavení a "demagogické, arogantní a kariéristické vystupování".

Případem se opakovaně zabývaly soudy všech stupňů, několikrát to vypadalo, že se studenti skutečně budou muset omluvit. Nakonec ale krajský soud loni změnil opačný verdikt Městského soudu v Brně a Snášelovu žalobu zamítl. "Pro nás teprve teď skončila stávka z roku 1989," řekl tehdy Laštovička.

Snášelova obhajoba se loni pokoušela naznačit, že trojice architektů žije v ideologické bublině roku 1989 a společnost už je nyní myšlenkově jinde. Architekti ale opakovaně tvrdili, že omluvu považují za nemožnou, protože by představovala popření polistopadového vývoje v Česku. Snášel by se ještě teoreticky mohl obrátit na Ústavní soud, ten se však v minulosti stavěl spíše na stranu trojice architektů.