Pohled dominikánského kněze: Nese církev odpovědnost za smrt mladého homosexuála?
Reflex položil různým osobnostem otázky ohledně citlivých problémů katolické církve, především vztahu církve a homosexuálů. Odpověděl nám i dominikán Romuald Štěpán Rob. Tématu se věnujeme také článkem v tištěném Reflexu č. 10, které právě vychází.
Ptali jsme se: "Nese katolická církev vinu na smrti citlivého homosexuálního věřícího?" (Otázku otevřela sebevražda čtrnáctiletého Filipa, synovce Ester Janečkové.
Dominikán Romuald Štěpán Rob nám odpověděl: „Reagovat na takovou tragédii, která se stala v rodině paní Ester Janečkové je těžké. Když jsem s bolestí naslouchal jejímu svědectví na Rádiu Wave, přišlo mi, že je třeba spíše mlčet a v tichu sdílet její bolest, stát s ní pod křížem. Vše mi také dokresluje moje dvanáctiletá neteř po tragicky zemřelém bratrovi, která tráví jarní prázdniny u mě na faře.
Nemá tady asi cenu teď rozebírat církevní pohled na lidskou sexualitu a její různé podoby. Ten je konstantní a každý si ho může načíst v katechismu katolické církve a nemyslím si, že by tento pohled byl beze smyslu. Další a možná důležitější věcí je, že se tato témata, otázky a odpovědi týkají konkrétních lidí. K těm se musí přistupovat s úctou, soucitem, jemnocitem a je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace, jak se dočteme tamtéž. A to se týká i dalších například bioetických témat."
Jde právě o styl, s jakým hovoříme a dotýkáme se konkrétního člověka. To bohužel leckterá církevní společenství, nebo jejich reprezentanti hrubě nezvládají, jak se ukázalo v případě pohřbu mladého Filipa. Právě toho si je vědom papež František a chce otřást těmito nelidskými postoji, které mají tendenci se zakořeňovat zvlášť v církvi a jejích vyšších patrech. Proto mění styl, nikoliv podstatu. Mění ho dost odvážně, když říká: "Nechci církev, která se stará o to, aby byla středem, a která se nakonec uzavírá do spleti obsesí a procesů. Více než strach z pochybení námi doufám pohne strach z uzavřenosti do struktur, které nám dávají falešnou ochranu, do norem, které nás přetvářejí v nelítostné soudce, do zvyků, v nichž se cítíme klidně."
Je třeba se tedy stále zpytovat, jestli nepřipravujeme svým bratřím a sestrám zkoušky getsemanských zahrad a křížových cest, jak se patrně stalo i v případě Filipa, což je mi velmi líto."
