Krym ulpívá v rostoucím ruském sevření, davy volaly po anexi
K vojenskému ovládnutí Krymu a politické přípravě anexe využila o víkendu Moskva čas, který západní diplomacie dává Rusku k pokojnému urovnání největší mezinárodní krize od ukončení studené války. Ruská vojska blokují severní přístupy na poloostrov a obklíčeným ukrajinským jednotkám vydávají nová ultimáta. V krymských městech demonstrují stoupenci připojení k Rusku, které podle místní proruské vlády přinese Krymu blahobyt a rozkvět. Kyjev dal najevo, že ruským územním nárokům neustoupí ani "o centimetr".
V sobotu na Krymu padly první výstřely, když proruští ozbrojenci napadli odpůrce anexe v Simferopolu a na severu poloostrova zahnaly hlídky "domobrany" střelbou evropské vojenské pozorovatele. Palbě byl o víkendu vystaven i letoun ukrajinské pohraniční stráže.
V neděli se ruská armáda rozhodla prakticky odříznout Krym od ukrajinského vnitrozemí. Na severu Krymu vojáci vybudovali minová pole, Perekopskou šíji, hlavním spojnici poloostrova s pevninou, ruská armáda zablokovala. Podle posledních zpráv jich několik desítek obsadilo v podvečer další letiště v lázeňském městě Saky. Naopak bez útoku vypršelo ruské ultimátum obklíčenému raketovému pluku v Jevpatoriji, který se odmítl do stanovené lhůty vzdát.
Podle úřadujícího ministra obrany Ihora Teňucha nehodlají ukrajinské ozbrojené síly na operace invazních vojsk reagovat. "Nedochází k žádným přesunům, žádné posílení jednotek dislokovaných na Krymu se nechystá. Armáda se řídí obvyklým režimem," řekl ministr.
V tradičních víkendových demonstracích, které Ukrajinci pořádají od počátku prosince, dnes na Krymu jasně dominovaly proruské síly. V Sevastopolu, Simferopolu, Jevpatoriji a Kerči se sešly tisíce lidí provolávajících slávu Rusku a vítajících referendum o anexi. Jen izolovaně zněl hlas stoupenců zachování ukrajinské jednoty, které navíc v Sevastopolu napadli proruští radikálové. Zasahovat musela policie. Polsko už v sobotu z obavy o bezpečnost diplomatů rozhodlo o vyklizení svého sevastopolského konzulátu.
Demonstrace se rozšířily i dál na ukrajinský východ s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem - v Doněcku projevilo sympatie Rusku až 10.000 lidí. V Luhanské oblasti na samém východě Ukrajiny se skupina proruských radikálů probila do kanceláří gubernátora a pod pohrůžkou násilí ho přinutila sepsat rezignaci.
Rukojmím ukrajinského konfliktu se mohou stát země střední a východní Evropy výrazně závislé na ruském plynu. Státy visegrádské skupiny proto vyzvaly Spojené státy, aby rozšířily vývoz svého břidlicového plynu do Evropy pro případ, že Rusko zastaví své dodávky. Podle americké vlády je ale Rusko na vývozu plynu závislé natolik, že je zastavení dodávek do Evropy nepravděpodobné i v podmínkách zostřeného konfliktu Moskvy s Ukrajinou.
Ukrajině zvýší ruský monopolní vývozce plynu Gazprom cenu za své dodávky o víc než 40 procent. Ruský prezident Vladimir Putin v minulých dnech oznámil, že Gazprom od dubna zruší třetinovou slevu na plyn dohodnutou pro první čtvrtletí.
Podle agentury Reuters se před Ukrajinou rýsuje další nepříjemná vidina ohledně jejích plánů na rozšíření těžby plynu v Černém moři, které mohou vzít kvůli pravděpodobnému připojení Krymu k Rusku zasvé. Ve vodách kolem poloostrova se totiž nachází většina podmořských nalezišť.
Zatímco Moskva posiluje sevření Krymu a vystavuje Kyjev hospodářskému tlaku, diplomatické úsilí Západu se soustřeďuje na vytvoření kontaktní skupiny. Návrhy na politické řešení krize předložil už minulý týden Rusku ministr zahraničí USA John Kerry, jeho partner Sergej Lavrov slíbil, že je v Kremlu bude tlumočit.
Putin dnes o krizi hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Davidem Cameronem, na hodnocení výbušné situace se ale neshodli. Merkelová varovala před zostřením sankcí, pokud sestavování kontaktní skupiny bude váznout. Putin s Lavrovem bude o návrzích Západu hovořit v pondělí. K jednání o ukrajinské krizi hodlá ve středu přijet za americkým prezidentem Barackem Obamou do Washingtonu ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.
USA i Evropa krymské referendum kritizují, podle premiéra Bohuslava Sobotky neuzná referendum "pravděpodobně" ani Česko. Pokud by napětí na Krymu eskalovalo, Evropská unie by podle Sobotky jednala o postupu vůči Rusku. V úvahu by podle premiéra přicházely sankce v podobě omezení víz nebo zmrazení majetku lidí, kteří se podíleli na událostech na Ukrajině. Hospodářské vztahy s Ukrajinou a Ruskem musí Česko podle Sobotky udržet.
Masivní kampaň před referendem mezitím zahájily krymské úřady. Šéf krymského autonomního parlamentu Vladimir Konstantinov slíbil obyvatelům Krymu, že pokud se vysloví pro spojení s Ruskem, vzrostou brzy sociální dávky čtyřnásobně a rozpočet se zdvojnásobí. Konstantinov také tvrdil, že většina ukrajinských vojenských jednotek rozmístěných na Krymu je pod kontrolou krymských úřadů.
