Lhát se v islámu může. I Arafat vědomě lhal

Osobní ochránce Muhammad Al-Daja v rozhovoru poukázal na to, že islám dovoluje lhát ve třech případech, z nichž jedním je i politika. Arafat prý podle něj lhal i v souvislosti s teroristickým útokem na izraelský civilní autobus v Tel Avivu. Dnes již svržený egyptský prezident Mubarak měl na Arafata apelovat, aby útok odsoudil, ten to ale odmítl a čin omlouval izraelskou okupací. S omluvou souhlasil až po Mubarakově nátlaku, ale třebaže útok veřejně odsoudil, vnitřně s ním souhlasil.

Na to, že Muhammad Al-Daja v BBC Arabic připustil, že Arafat používal lež jako součást svého veřejného vystupování a odsuzování terorismu, upozornila na svých webových stránkách izraelská nevládní organizace The Middle East Media Research Institute (MEMRI). Právě kvůli dvojí tváři mnoha palestinských politiků odmítá část izraelské společnosti mírové rozhovory s Palestinci.

Přetvářka a lhaní jsou v rámci islámského náboženství a práva za určitých podmínek povoleny. Například komentáře koránu citují Mohamedova společníka Abu ad-Dardu, který řekl: „Na některé lidi se usmíváme, ve svých srdcích je však proklínáme.“ A Mohamedův vnuk al-Hassan řekl: „Přetvářka je přijatelná do dne zmrtvýchvstání.“ Taktéž významný islámský teolog Abu Hammid Ghazali napsal: „Řeč je prostředkem k dosažení cílů. Je-li chvályhodný cíl dosažitelný pravdou i lží, lhát není dovoleno, neboť to není nezbytné. Je-li takového cíle možné dosáhnout jedině lhaním, a ne pravdou, lež je v případě přípustného cíle přípustná… a v případě povinného cíle povinná.“

Lhaní pro dobro věci Alláha a jeho proroka Mohameda povolil sám zakladatel islámu: „Alláhův apoštol pravil: ‚Kdo chce zabít Ka’aba bin al-Ašrafa, jenž ublížil Alláhovi a jeho apoštolovi?‘ A Mohamed bin Maslama povstal a promluvil: ‚Ó, Alláhův apoštole! Mám ho zabít já? Prorok pravil: ‚Ano, a Mohamed řekl: ‚Dovol mi tedy s ním (falešně) promluvit (tj. lhát mu). Prorok pravil: Smíš tak učiniti.“ (Sahíh al-Buchárí, pro muslimy nejposvátnější kniha po koránu.)