Neoprávněně nenáviděná profese: Vyhazovač
Je zvykem, že vyhazovači jsou považováni za póvl, rváče a násilníky. Málokdo si ale uvědomí, že obyčejný vyhazovač se nejde večer na diskotéku z plezíru porvat, ale že je tam „na dveřích“ v práci.
Špatná pověst profese pramení ne z toho, že by jeden každý měl s vyhazovači špatnou zkušenost. Důvodem jsou dva důvody: Některé z nás již v minulosti, když jsme byli na šrot, vyhazovač odněkud vyhodil. A zcela SAMOZŘEJMĚ nespravedlivě. Druhá skupina populace sice žádnou zkušenost s vyhazovači nemá, ale je jí jasné, že to jsou lumpové, protože představují autoritu - a tak jsou stejně jako policisté či revizoři nenáviděni proto, že jsou držitelé moci. Tento princip je dobře vidět v levných komediích. Když tam někdo nakopne zubaře, je to násilí, když ale nakopne policajta, je to komický prvek. Právě proto, že ten policista představuje autoritu.
V tištěném Reflexu přináším výpovědi tří zasloužilých a letitých vyhazovačů o tom, co jejich profese vlastně obnáší. A nejlíp to vystihl Kuba: „Když se něco semele a ty vyhraješ, tak si to odsedíš. Když prohraješ, tak si to odležíš.“
Musím přiznat, že po těch setkáních teď budu na vyhazovače koukat úplně jinak. V „civilu“ jsou ti chlapíci totiž celkem sympatičtí a zcela neagresivní, protože si věří.
obálka 19|Celý článek najdete v časopisu Reflex, jež vycházi ve středu 7. května.