Navždy odešel náš kolega a autor článků, které jste měli rádi, Stanislav Drahný
Stanislav Drahný, který ještě nedávno psal na těchto stránkách, zemřel. Bude nám chybět jako milý kolega a přítel a vzdělaný člověk, který představoval znalou a kultivovanou žurnalistiku.
Zpráva nás zastihla po ránu. Pavel Šafr hned napsal vzpomínku, která Standovo působení shrnuje aspoň tak, jak jsme toho v novinářské rychlosti teď schopni: "Včera v noci mi zemřel po krátké nemoci můj letitý kolega a kamarád Standa Drahný. Standa byl mým zástupcem v deníku Telegraf a později v Lidových novinách. Předtím byl vedoucím zahraniční rubriky v Českém deníku, periodiku, ze kterého počátkem 90. let vzešlo mnoho současných českých novinářů. Odešel příliš brzo, narodil se v roce 1958. Zřídili jsme spolu systém příloh v Lidových novinách, z nichž nejúspěšnější byly Věda a Orientace. V MF Dnes zřídil a vedl rubriku Věda. V posledních letech Standa pracoval pro dětský časopis ABC, kde jsem ho navrhoval na místo šéfredaktora a pak spravoval pro Reflex jeho internetovou verzi," píše Pavel.
Jistě se ke Standovi ještě vrátíme připomenutím některého z jeho výborných textů. V době, kdy na nic takzvaně nejsou peníze a nejsou lidi, tu Standa byl a byl tu jako člověk a vždy spolehlivý spolupracovník. Byl jedním z těch, kvůli kterým se lidé těší do práce, protože tam potkávají blízké lidi jeho typu.
Jeho rozsah znalostí sahal od přírody a vědy po zahraniční politiku. Nepsal o těch věcech, protože musel, ale protože je znal, vzdělanostně i ze zkušenosti.
Připomínáme to zvláště v dnešní době, že Standa je autorem nedávného vynikajícího textu o antropologickém a kulturním rozdělením české společnosti mezi sympatizanty Západu a uctívače Východu. Popsal tento rys české společnosti jako více méně přírodní fakt.
Po Standovi nám bude všem moc smutno. Co lepšího je ale možné o někom bez frází říci, že bude skutečně chybět?
