Benešovy dekrety patří na smětiště dějin, řekl Posselt
Benešovy dekrety patří na smetiště dějin a jejich další existence jen zbytečně zatěžuje společnou budoucnost Čechů a Němců. V projevu na závěrečném dni 65. sudetoněmeckého sjezdu to dnes řekl nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Dekrety podle něj oživují ducha nacionalismu, který vedl k rozpoutání obou světových válek. Český premiér Bohuslav Sobotka již v soubotu v souvislosti s projevy na augsburském sjezdu sdělil, že jeho vláda nevidí žádný důvod pro zpochybňování dekretů.
Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě přišli sudetští Němci po druhé světové válce v Československu o občanství a majetek a následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni, patřily i v minulosti k hlavním terčům kritiky příslušníků někdejší německé menšiny v Československu při jejich každoročních sjezdech.
"Česko by se mělo od této hrozné zátěže oprostit," řekl Posselt. Podle něj Češi a Němci dobře spolupracují v Evropské unii a Benešovy dekrety jsou zbytečným stínem této spolupráce. "Je v zájmu nás všech, aby Dekrety skončily na smetišti dějin," zdůraznil Posselt s tím, že dekrety zbytečně oživují ducha nacionalismu, který ve 20. století zavinil dvě ničivé války v Evropě.
"První světová válka měla mnoho příčin, hlavní z nich ale byla nemoc lidstva zvaná nacionalismus, která hnala lidi proti sobě," řekl Posselt. "Po druhé světové válce se rezignovalo na hledání míru v Evropě a jen proto mohl zločinec Adolf Hitler znovu zvednout nacionalistická témata a rozpoutat druhou světovou válku," doplnil šéf mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
"(Česká) vláda přirozeně nevidí důvod pro jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů a pro jakékoliv otevírání této otázky," sdělil v sobotu ČTK premiér Sobotka. Podle něj byl vztah k minulosti společně a otevřeně definován v česko-německé deklaraci. "Není žádný důvod, aby minulost komplikovala naše současné vynikající vztahy jak s Německem, tak Bavorskem," dodal ministerský předseda.
